Shrnutí je pár řádků hned pod kontaktními údaji, ve kterých čtenáři řeknete, kdo odborně jste a co hledáte. Někde se mu říká profil, jinde osobní shrnutí nebo anglicky summary. Jde o totéž.
Řada uchazečů ho vynechá s tím, že všechno podstatné stejně stojí níž. Jenže tři řádky nahoře rozhodují, jestli se čtenář k tomu „níž“ vůbec dostane. Poradíme, jak dlouhé shrnutí má být, jak ho napsat a proč se nesmí zaměnit s motivačním dopisem.
Kam v životopise patří
Shrnutí stojí na první straně pod hlavičkou s vaším jménem, kontaktem a názvem pozice. Patří nad praxi i nad vzdělání, protože dává zbytku dokumentu rámec.
Píše se souvislým textem, ne odrážkami. Odrážky by soutěžily se sekcí praxe pod nimi a stránka by vypadala jako seznam seznamů. Kde přesně shrnutí leží v pořadí ostatních sekcí, ukazuje kompletní návod na psaní životopisu krok za krokem.
Nadpis sekce dejte prostý. „Profil“ nebo „Shrnutí“ stačí. Vyhněte se ozdobným názvům typu „Něco o mně“, působí to jako osobní blog.
Jak dlouhé má být
Tři až pět řádků, tedy zhruba 40 až 70 slov. Dvě věty jsou málo na to, aby v nich byl důkaz. U sedmi řádků čtenář obvykle sklouzne rovnou na první zaměstnavatele a shrnutí mine.
Praktický test: shrnutí musí být vidět celé, aniž byste dokumentem posunuli. Když už zasahuje pod polovinu první strany, zkraťte.
Nejsnáz se krátí obecná tvrzení o povaze. „Jsem spolehlivý, pečlivý a umím pracovat v týmu“ zabere řádek a nepřinese nic, protože stejnou větu má v dokumentu i uchazeč, který spolehlivý není.
Kdy shrnutí naopak vynechat
Není povinné a v některých situacích spíš překáží.
Když má životopis jednu stranu a vy jste v oboru rok, shrnutí by jen jinými slovy zopakovalo to, co je pod ním. Radši ten prostor dejte praxi.
Vynechat ho můžete i tam, kde firma trvá na vlastním formuláři nebo kde přihlášku podáváte přes systém, který shrnutí do svých polí stejně nepřenese. A pokud píšete akademický nebo úřední životopis do výběrového řízení ve státní správě, ověřte si v podmínkách, jestli je vůbec žádoucí.
Jak ho napsat krok za krokem
- Napište ho jako poslední. Až budete mít hotovou praxi a dovednosti, budete mít z čeho vybírat.
- Vezměte inzerát a vypište si z něj tři až čtyři věci, které firma opravdu žádá. Bývají v prvních dvou odstavcích a v požadavcích, ne v odstavci o firemní kultuře.
- Ke každé z nich najděte ve svém životopise oporu. Kde ji nemáte, tu položku ze shrnutí vyškrtněte, i kdyby vám byla sympatická.
- Napište první větu o tom, kdo odborně jste. Profese, obor a délka praxe v letech.
- Napište druhou větu s jedním důkazem a číslem. Vyberte ten nejsilnější, ne ten nejčerstvější.
- Napište třetí větu o tom, co hledáte a proč právě tady. Tahle věta se mění s každou přihláškou.
- Přečtěte si to nahlas. Kde se zadrhnete, větu zkraťte.
Krok s číslem lidem dělá největší potíž. Pokud vám žádné nenapadá, projděte si sekci praxe, protože tam obvykle je. Jak z popisu pozice číslo vydolovat, rozebíráme v článku o tom, jak popsat pracovní zkušenosti výsledkově.
Sedm kroků na jednom příkladu
Ukážeme celý postup na jednom případu. Provozní účetní se hlásí na pozici hlavní účetní ve výrobní firmě.
Její poznámky vypadaly takto: devět let v účtárně, dvě firmy, teď dělám uzávěrky, mám pod sebou jednu fakturantku, umím Helios, dělala jsem přechod z Pohody na Helios, chci na hlavní účetní.
Hotové shrnutí:
Účetní s devítiletou praxí ve výrobních firmách, poslední čtyři roky odpovídám za měsíční a roční uzávěrky pro společnost se 120 zaměstnanci. Vedla jsem přechod účetnictví z Pohody na Helios včetně zaškolení dvou kolegyň. Hledám pozici hlavní účetní, kde budu mít na starosti i výkaznictví pro mateřskou společnost.
Ze sedmi poznámek se do shrnutí dostaly čtyři: délka praxe, uzávěrky, přechod mezi účetními systémy a cíl. Počet firem se proměnil v množné číslo „ve výrobních firmách“, protože samotná dvojka čtenáři nic neřekne. Podřízená fakturantka vypadla, ta patří k popisu poslední pozice.
Samotný výčet softwaru by taky patřil do dovedností, ve shrnutí zůstal jen dokončený přechod z jednoho systému na druhý, protože jde o výsledek.
Přibyly naopak čtyři věci, které v poznámkách vůbec nebyly: velikost firmy, doba na současné agendě, zaškolení kolegyň a to, co má nová pozice obsahovat navíc. Právě z nich čtenář pozná rozsah práce.
Formulace pro další situace, tedy pro absolventy, návrat po rodičovské, změnu oboru nebo pozici po zrušení místa, najdete v samostatném článku s vzorovými profily do životopisu.
Čím se liší od motivačního dopisu
Tohle je nejčastější zdroj zmatku. Obojí se píše souvislým textem a obojí mluví o tom, proč se hlásíte, takže lidé shrnutí často napíšou jako zkrácený motivační dopis.
Rozdíl je v úhlu. Shrnutí popisuje, co umíte a co za sebou máte. Mluví hlavně o vás a čte se jako vizitka.
Je součástí životopisu, takže putuje ke každé přihlášce ve stejné nebo mírně upravené podobě.
Motivační dopis je samostatný dokument adresovaný konkrétní firmě. Vysvětluje, proč právě tam a co jim přinesete, a smí být osobnější. Jak ho napsat, rozebíráme v návodu na motivační dopis.
Prakticky to znamená jedno pravidlo: věty typu „Vaše firma mě zaujala svým přístupem k udržitelnosti“ do shrnutí nepatří. Patří do dopisu.
Čtyři pasti, do kterých se u shrnutí padá
Nepište shrnutí ve třetí osobě. „Petr Novák je zkušený projektant“ zní jako medailonek na firemním webu a v životopisu působí odtažitě. Držte první osobu nebo bezpodmětné věty.
Druhá past je nafouknutá délka praxe. Když v hlavičce napíšete „12 let v oboru“, čtenář si data u pozic sečte. Když mu vyjde devět, ztratil důvěru hned na prvních třech řádcích.
A pak jsou obraty, které se v českých životopisech opakují tak často, že už nic nesdělují: „proaktivní přístup“, „týmový hráč“, „orientace na výsledek“, „chuť učit se novým věcem“. Nahraďte je čímkoli, co má obsah, klidně i střízlivou větou o tom, jaký typ práce vám sedí.
Poslední věc: shrnutí musí sedět s inzerátem, jinak se obrátí proti vám. Pokud v něm napíšete, že hledáte vedoucí roli, a firma obsazuje řadovou pozici, personalista vás vyřadí právě kvůli té větě.
Co si z toho odnést
Tři až pět řádků, první osoba, jedna věta o tom, kdo jste, jedna s číselným důkazem a jedna o tom, kam míříte. Napište je až po zbytku dokumentu a poslední větu upravte při každé přihlášce.
Nakonec zkuste zakrýt zbytek stránky a přečíst si jen shrnutí. Pokud z něj nepoznáte, na jakou pozici se člověk hlásí, chybí v něm to hlavní.
