V inzerátu stojí „zašlete profesní životopis“ a uchazeč začne hledat zvláštní formulář. Žádný takový ale neexistuje. Vysvětlíme, co za tím pojmem firmy obvykle myslí, kde znamená něco navíc a kdy je na místě rozšířený akademický formát.
Co firmy myslí, když žádají profesní životopis
Ve většině inzerátů jde o obyčejné strukturované CV. Slovo profesní tam plní jedinou funkci: zdůrazňuje, že firma chce přehled pracovní historie, ne osobní vyprávění o dětství, rodině a zálibách.
Historicky za tím stojí rozdíl, který si ještě pamatují starší ročníky. Životopis se dřív u přijímaček nebo přihlášek psal souvislým textem v první osobě. Profesní verze tenhle způsob nahradila výčtem sekcí s daty. Jak takové členění vypadá, popisuje text o strukturovaném životopise.
Zkratka CV pochází z latinského curriculum vitae, tedy běh života. V češtině se používá jako synonymum pro životopis a s pojmem profesní životopis si s ní hlavu lámat nemusíte.
Prakticky to znamená, že na inzerát s požadavkem na profesní životopis pošlete běžné CV na jednu až dvě strany. Uvnitř zůstává stejná časová osa jako u klasického životopisu, tedy zkušenosti od poslední zpět. Odborný životopis znamená v inzerátech totéž, jen se tomu jinak říká.
Kde odborný životopis znamená něco navíc
Existují situace, ve kterých má pojem konkrétnější obsah a kde nestačí poslat soubor, který používáte na běžné pozice. Prvním případem jsou nabídky do veřejných zakázek a dotačních projektů. Zadavatel v nich často žádá profesní životopisy jednotlivých členů realizačního týmu a v zadávací dokumentaci mívá připravenou osnovu. Chce vidět roli v projektu, délku praxe v oboru a přehled obdobných zakázek s obdobím a objednatelem. Takový životopis se obvykle podepisuje a datuje.
Jinak vypadá doložení odborné praxe u kvalifikací a autorizací. Komise nebo profesní komora posuzuje délku a obsah praxe, takže potřebuje přesná období a popis vykonávaných činností, ne marketingový souhrn dovedností.
Třetí okruh tvoří konkurzy ve veřejné sféře. Inzerát tam obvykle vypisuje seznam příloh přihlášky, mezi kterými profesní životopis figuruje vedle dokladů o vzdělání a výpisu z rejstříku trestů.
Pravidlo je v těchto případech jednoduché. Když zadavatel předepíše osnovu nebo formulář, držte se jich doslova, i kdyby vám přišly nešikovné. Vyřazení pro formální nedostatek přihlášky bolí víc než hodina strávená přepisováním.
Rozšířený akademický formát: kdy a co do něj patří
Druhý význam pojmu potkáte ve vědě a na vysokých školách. Tam se jako CV označuje podrobný dokument, který se nezkracuje na dvě strany a u zkušeného výzkumníka klidně přesáhne deset stran.
Sáhnete po něm při žádosti o doktorské studium, o grant, při výběrovém řízení na akademické místo nebo při habilitaci. Pravidlo o krátkém dokumentu tam neplatí, protože hodnotitel posuzuje úplnost výčtu.
Obvyklé sekce akademického životopisu:
- vzdělání a tituly včetně témat závěrečných prací,
- akademická a výzkumná praxe s obdobími a institucemi,
- publikace řazené podle typu a roku, v jednotné citační normě oboru,
- řešené projekty a granty s uvedením role, poskytovatele a období,
- výuka, vedené závěrečné práce, školení doktorandů,
- konference a zvané přednášky,
- zahraniční pobyty a stáže,
- členství v odborných společnostech, redakčních radách a recenzní činnost,
- ocenění a stipendia.
Praktický postup je udržovat si jeden podrobný soubor, do kterého průběžně dopisujete každou konferenci a publikaci. Z něj pak vznikají kratší verze podle toho, co si daná přihláška žádá, zpětné dohledávání data konference po pěti letech zabere víc času než průběžná poznámka.
Příklad: doktorandka Kateřina se hlásí na postdoktorské místo a vedle toho na práci v analytickém oddělení firmy. Do akademické přihlášky posílá devítistránkový dokument se všemi publikacemi a konferencemi. Firmě jde dvoustránková verze, ve které z celé vědecké části zůstala metodická výbava, práce s daty a vedení studentských týmů.
Užitečná drobnost: do hlavičky připojte odkaz na svůj identifikátor autora, například ORCID. Hodnotitel si tak seznam publikací ověří bez hledání. Pokud instituce nebo program žádá evropský formulář, popisuje ho samostatný text o Europassu.
Když nevíte, co po vás chtějí
Zeptejte se. Jedna věta v e-mailu na kontaktní osobu z inzerátu („Preferujete běžné CV, nebo máte předepsanou strukturu?“) vám ušetří odpoledne dohadování.
Než se ptáte, projděte ještě jednou inzerát a přílohy. U veřejných zakázek i konkurzů bývá osnova schovaná v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení, ne v textu nabídky práce.
Když se nemáte koho zeptat, pošlete strukturované CV na dvě strany. K němu můžete přiložit druhý soubor se seznamem projektů nebo publikací. Ten, kdo podrobnosti chce, je najde, a ten, kdo je nechce, přečte dvě strany.
Čemu se u profesního CV vyhnout
Přejmenování souboru nestačí. Když firma žádá profesní životopis a vy pošlete stejný dokument s koníčky a fotkou z dovolené, na výsledku to nic nezmění.
Akademický formát nepatří k firemní přihlášce. Devět stran publikací a konferencí personalistu v komerční firmě odradí, i když za výčtem stojí poctivá práce. Pro tyhle případy si udržujte i zkrácenou dvoustránkovou verzi.
Profesní životopis nenahrazuje motivační dopis. Zdůvodnění, proč se hlásíte právě sem, do výčtu praxe nepatří, takže ho napište do samostatného dopisu k přihlášce.
U akademického CV držte jednu citační normu v celém dokumentu. Míchání stylů je první věc, které si recenzent všimne.
Shrnutí
U běžných inzerátů znamená profesní i odborný životopis totéž co obyčejné strukturované CV. Podrobnější podobu si vyžádají veřejné zakázky, doklady o odborné praxi a konkurzy ve veřejné sféře, kde bývá předepsaná osnova. Samostatnou kategorií zůstává akademické CV s publikacemi, granty a výukou, u kterého se délka neomezuje.
Celé rozhodování se tak scvrkne na jedinou otázku: má zadavatel vlastní osnovu? Když ano, řídí se dokument jí do posledního bodu. Když ne, stačí soubor, který používáte na běžné pozice.
