Personalista dovypráví poslední větu a přijde ta chvíle: „Máte vy něco, na co byste se chtěli zeptat?“ Spousta uchazečů odpoví „ne, díky, všechno je jasné“ a odejde spokojená, že pohovor zvládla bez zaškobrtnutí. Přitom právě tahle chvíle je jediná, kdy se ptáte vy a firma vám odpovídá napřímo.

Otázky pro zaměstnavatele nejsou zdvořilostní tečka na konci rozhovoru. Jsou to informace, které vám pomůžou rozhodnout, jestli tu práci vzít, kdyby vám ji nabídli. Tenhle text se netýká otázek, které na pohovoru dostanete vy od personalisty. Jde o to, na co se máte ptát vy jako uchazeč.

Co se zeptat na samotnou práci

Nejvíc se vyplatí ptát se na věci, které v inzerátu nikdy nenajdete. Inzerát popisuje pozici tak, jak si ji firma přeje mít obsazenou. Realita běžného dne bývá jiná.

Zeptejte se, jak vypadá typický pracovní týden na této pozici a s čím stráví člověk na této roli nejvíc času. Doplňte otázku na tři úkoly, které byste řešili hned v prvním měsíci, a na nástroje nebo systémy, se kterými byste denně pracovali. Odpověď vám rychle ukáže, jestli si popis pozice a realita odpovídají.

Zeptejte se také, jak vypadá dobře odvedená práce na této pozici po prvních třech měsících. Konkrétní popis, ne obecné „budeme spokojení, když se zapracujete“, vám ukáže, podle čeho vás firma bude posuzovat.

Otázky, které odhalí, jak funguje tým

Kolegové a nadřízený rozhodují o tom, jak se v práci budete cítit, mnohem víc než popis pozice v inzerátu.

Zeptejte se, kolik lidí je v týmu a jak je organizovaný. Zajímavá je otázka na styl vedení: jak často vám dává nadřízený zpětnou vazbu a jestli má s lidmi pravidelné schůzky jeden na jednoho. Jak nadřízený řeší neshody v týmu, poznáte spíš z tónu odpovědi než z jejího obsahu. Přidejte otázku, s kým byste kromě vlastního týmu spolupracovali nejčastěji.

Pokud vás zajímá budoucí nadřízený osobně, zeptejte se ho, jak dlouho ve firmě je a co ho na práci baví. Upřímná odpověď často prozradí víc než formální popis firemní kultury na webu.

Jak zjistit, jestli firma do lidí investuje

Otázky na rozvoj patří k těm, které personalisté slyší rádi. Ukazují totiž, že přemýšlíte dopředu, ne jen o nástupním termínu.

Zeptejte se, jak vypadá zaškolení v prvních týdnech. Doplňte otázku, jaké vzdělávání nebo školení firma běžně hradí. Užitečná je i otázka, jak často vás budou hodnotit a co všechno do hodnocení počítají.

Pokud vás zajímá kariérní posun, zeptejte se přímo, jak vypadala cesta člověka, který na podobné pozici začínal před dvěma nebo třemi lety. Konkrétní příklad řekne víc než obecné ujištění, že „u nás se každý může posunout“.

Kam firma směřuje

Otázka na budoucnost firmy zní na první poslech jako zdvořilostní výplň. Ve skutečnosti ukáže, jestli si personalista nebo manažer umí odpovědět bez obecných frází.

Zeptejte se, jak firma vidí svůj vývoj v příštím roce a jestli se to nějak dotkne oddělení, do kterého byste nastoupili. Doplňte otázku, co se s pozicí stane, pokud přijde útlum nebo změna priorit. Konkrétní odpověď, třeba o novém produktu nebo expanzi do regionu, je dobré znamení. Vágní věta typu „chceme růst a být lídrem na trhu“ bez jediného konkrétního detailu moc neříká.

Proč je pozice volná

Tahle otázka bývá nepříjemná, ale patří k nejužitečnějším ze všech.

Zeptejte se rovnou: je tohle nová pozice, nebo nastupujete po někom? Pokud po někom, proč z firmy nebo z pozice odešel? Vysoká fluktuace na jednom místě obvykle něco znamená, ať už špatné vedení, nereálná očekávání, nejasně vymezenou náplň práce nebo nedostatečné finanční ohodnocení. Jedna odpověď typu „ten člověk odešel za lepší nabídkou“ ještě nic neznamená. Když ale uslyšíte, že se na pozici za poslední dva roky vystřídali tři různí lidé, stojí za to zeptat se, co za tím podle personalisty stálo.

Příklad: Personalista na otázku o fluktuaci odpoví, že „tady lidi normálně nezůstávají dlouho, ale to je v tomhle oboru běžné“. Taková věta stojí za doplňující otázku, jak dlouho tedy lidé na podobných pozicích v firmě obvykle zůstávají. Konkrétní číslo, byť přibližné, řekne mnohem víc než odkaz na „obor obecně“.

Kolik otázek připravit a kdy je položit

Do pohovoru jděte s delším seznamem, než kolik nakonec využijete.

Šest až osm připravených otázek je rozumný rozsah. Během rozhovoru sledujte, co personalista řekne, protože část otázek tím odpadne sama. Ty, na které jste odpověď dostali mimochodem, na konci znovu neopakujte, jen si je v duchu odškrtněte. Zbylé seřaďte podle toho, co vás zajímá nejvíc, protože na všechny se nemusí dostat čas. Nejlíp fungují otázky, které navazují na to, co personalista řekl pár vět předtím, ne ty, které jste si večer předtím napsali do bloku a teď je jen odrecitujete.

Otázky přizpůsobte i tomu, s kým mluvíte. Personalista z HR obvykle nezná detaily každodenní práce v týmu, zato dobře popíše průběh výběrového řízení a firemní kulturu obecně. Otázky na náplň práce a konkrétní pracovní výzvy si nechte na kolo s budoucím nadřízeným, který na ně umí odpovědět z první ruky.

Zkuste se ptát i v průběhu rozhovoru, ne až na konci. Personalista zmíní, že tým prochází reorganizací? Zeptejte se rovnou, jak se reorganizace dotkne téhle pozice. Působí to jako skutečný zájem o rozhovor, ne jako odškrtávání seznamu.

Pokud máte rozjednaných víc pohovorů najednou, ptejte se v každé firmě na podobné okruhy. Odpovědi pak snáz srovnáte vedle sebe, ne jen podle dojmu, který ve vás firma nechala.

Jednu praktickou otázku si nechte úplně na konec vždy, bez ohledu na to, kolik jich ještě zbylo: jak bude výběrové řízení pokračovat a do kdy se máte ozvat vy, pokud se firma sama neozve v domluveném termínu.

Na co si dát pozor

Vyhněte se otázkám, na které stačí odpověď ano nebo ne. Nic vám neřeknou a rozhovor spíš utnou, než rozproudí.

Neptejte se na věci, které jasně stojí v inzerátu nebo na webu firmy. Působí to, že jste se na pohovor nepřipravili. Otázky na dovolenou, home office nebo benefity si nechte na chvíli, kdy víte, že o vás má firma vážný zájem, nejlépe až u nabídky.

Pozor i na druhý extrém. Šest otázek vystřelených za sebou bez pauzy změní pohovor ve výslech a personalista pak nemá prostor nic doplnit sám od sebe. Nechte otázky přirozeně prokládat rozhovorem.

Otázku na fluktuaci nebo na důvod uvolněné pozice položte věcně, ne obviňivě. Rozdíl mezi „proč tu lidé nevydrží“ a „jak dlouho lidé na podobných pozicích obvykle zůstávají“ je jen v tónu, ale personalista ho pozná okamžitě.

Všímejte si i toho, jak se na vaše otázky odpovídá, ne jen co zazní. Vyhýbavá nebo nejasná odpověď na otázku o náplni práce nebo o důvodu uvolněné pozice je stejně cenná informace jako odpověď přímá.

Shrnutí

Otázky pro zaměstnavatele mají jediný cíl: pomoct vám rozhodnout se, jestli tu práci chcete, ne zapůsobit chytrou formulací.

Před pohovorem si připravte otázky v těchto okruzích:

  • náplň práce a to, co se od vás čeká v prvních měsících,
  • tým a styl vedení,
  • rozvoj a kariérní posun,
  • směřování firmy,
  • proč se pozice otevřela,
  • další kroky výběrového řízení.

Na konci se zeptejte na tři až pět z nich, které zůstaly nezodpovězené. Odpověď, kterou dostanete, často řekne o práci víc než cokoli v inzerátu.