Pohovor nedopadl a přišla jasná odpověď: tentokrát ne. Než se vrhnete na další inzeráty, vyplatí se zastavit u jedné věci, kterou většina uchazečů přeskočí. Zeptat se, proč to nevyšlo.
Zpracování zklamání z odmítnutí je jiná kapitola. Tenhle text se drží praktické stránky věci: jak si o zpětnou vazbu říct, jak ji vyhodnotit a jak z ní udělat něco použitelného pro příští pohovor.
Kdy a koho o zpětnou vazbu požádat
Nejlepší okamžik je hned po zamítavé zprávě. Odpovězte přímo na e-mail, kterým vás firma informovala, nebo napište tomu, kdo vám volal. Personalista, který pohovor vedl, si vás v tu chvíli ještě pamatuje a má po ruce poznámky.
Pokud jste prošli víc koly, napište osobě, se kterou jste byli v kontaktu naposledy. Nemusí to být člověk, který o výsledku rozhodoval, ale obvykle ví, na koho vás nasměrovat.
Kanál volte podle toho, jak jste spolu dosud komunikovali. E-mail je nejformálnější a nejbezpečnější volba, zpráva přes LinkedIn se hodí, pokud jste si přes něj psali i předtím.
Odpověď ale není samozřejmost. Někteří lidé z HR na podobný dotaz nereagují vůbec, jiní pošlou jen obecnou formulku o silné konkurenci. Není to nic osobního: firmy se často drží stručných odpovědí, protože konkrétní důvod by mohl znít jako výtka, kterou by uchazeč mohl rozporovat. I tak se žádost vyplatí poslat. Nic tím neriskujete a občas se dozvíte víc, než jste čekali.
Jak žádost napsat, aby měla smysl
Krátká a zdvořilá zpráva funguje nejlíp. Poděkujte za čas, který vám firma věnovala, a napište, že byste ocenili pár vět k tomu, co byste mohli příště udělat jinak. Omlouvat se ani obhajovat, proč jste podle vás vhodný kandidát, nemusíte.
Příklad formulace: „Děkuji za možnost projít výběrovým řízením na pozici obchodního zástupce. Mrzí mě, že jsem nepostoupil dál, a byl bych rád za pár slov zpětné vazby, co bych mohl příště zlepšit.“
Ptejte se konkrétně, ne obecně. Otázka „jak jsem dopadl“ svádí k odpovědi jednou větou bez obsahu. Líp fungují cílené dotazy: „Co rozhodlo mezi mnou a vybraným kandidátem?“ nebo „Co byste mi doporučili na dalším pohovoru udělat jinak?“ Nežádejte jmenovité srovnání s ostatními uchazeči ani rozbor celého řízení bod po bodu. Na takové otázky personalisté z opatrnosti obvykle neodpovídají.
Pokud se firma do dvou týdnů neozve, pošlete nanejvýš jednu stručnou připomínku. Druhou už neposílejte, spíš byste tím pokazili dojem pro případ, že by se stejná pozice v budoucnu otevřela znovu.
Když je odpověď jen zdvořilá fráze
Někdy přijde odpověď, ale nic konkrétního v ní není. „Měli jsme hodně silných kandidátů“ nebo „rozhodovalo se mezi vámi a někým jiným“ zní jako zpětná vazba, ve skutečnosti ale neříká nic použitelného.
V takovém případě zkuste jeden doplňující dotaz, ne celou další výměnu e-mailů. Zeptejte se na jednu konkrétní věc, třeba jestli by doporučili zapracovat na nějaké dovednosti nebo na způsobu, jakým jste odpovídali na otázky. Pokud přijde znovu jen obecná fráze, další dotazy už nemají smysl. Ne každá firma umí nebo chce zpětnou vazbu dávat, a to není důvod pochybovat o vlastní přípravě.
Jak zpětnou vazbu vyhodnotit
Než se pustíte do změn, roztřiďte, co jste se vlastně dozvěděli. Některé důvody odmítnutí se týkají skutečně vašeho výkonu, třeba nejasná odpověď na obtížnou otázku nebo chybějící zkušenost s konkrétním nástrojem. Jiné důvody s vámi souvisí jen okrajově. Firma mohla dát přednost internímu kandidátovi, nebo si uprostřed výběrového řízení změnit priority. Pokud vám personalista řekne, že jste „byli skvělí, ale vybrali jsme kandidáta, který lépe zapadá do týmu“, je to zdvořilá formulace, ze které těžko vyvodíte cokoliv konkrétního. Zapište si přesná slova zpětné vazby, dokud jsou čerstvá, a teprve pak posuzujte, co z nich je použitelné a co ne.
Někdy se zpětná vazba z různých pohovorů dokonce protiřečí. Jeden personalista pochválí přesně to, co jiný o pár týdnů dřív označil za slabinu. Neznamená to nutně, že je váš projev nekonzistentní, spíš to ukazuje na osobní preference lidí na druhé straně stolu. Takovou protichůdnou poznámku berte s rezervou.
Když se ale stejná poznámka objeví u víc pohovorů po sobě, jde o vzorec, ne o náhodu. To je signál, že stojí za to na tom pracovat cíleně, ne to odbýt jako smůlu.
Jak z toho udělat přípravu na příště
Zpětnou vazbu si zapište hned, dokud si pamatujete přesná slova, ne až za týden ve vzpomínce upravené ve váš prospěch. Vedle ní si položte vlastní poznámky z přípravy: co jste chtěli na pohovoru zdůraznit a co z toho se opravdu povedlo říct nahlas.
Podle typu poznámky se liší i další krok. Když šlo o obsah odpovědi, přepracujte konkrétní příklad ze své praxe a příště ho řekněte jasněji a stručněji. Když šlo o formu, tedy o nervozitu, zadrhávání nebo přehnané tempo řeči, pomůže odpověď nahlas nacvičit s někým blízkým nebo si ji nahrát a poslechnout zpětně. Když zpětná vazba ukázala na chybějící konkrétní dovednost, rozhodněte se vědomě: buď se do ní teď pustíte, nebo budete příště mířit na pozice, kde není podmínkou.
Příklad: Uchazečka o pozici marketingové specialistky neuspěla ve druhém kole. Personalistka jí napsala, že jí scházela konkrétní zkušenost s vyhodnocováním kampaní v číslech. Na další pohovor o měsíc později si uchazečka připravila reálný příklad z předchozí práce, kde s daty pracovala, i když to nebyla její hlavní náplň, a rovnou ho zmínila, když přišla podobná otázka.
Kdo z neúspěšného pohovoru odejde s jasnou představou, co příště udělá jinak, jde do dalšího výběrového řízení silnější.
Na co si dát pozor
Jedno odmítnutí nic nedokazuje.
Zpětná vazba od jednoho člověka je pořád jen názor jednoho člověka, i kdyby měl za sebou roky náboru. Neměňte kvůli němu razantně způsob, jakým se prezentujete, dokud se stejná připomínka neobjeví aspoň dvakrát nezávisle na sobě.
Nehádejte se s personalistou o to, jestli měl pravdu. I kdyby s hodnocením úplně nesouhlasili, cílem žádosti není rozhodnutí zvrátit, ale odnést si z něj něco pro příště.
Hlídejte si taky, jak dlouho na odpověď od jedné firmy čekáte. Pokud se nikdo neozve ani po připomínce, jděte dál. Čas radši věnujte přípravě na další pohovor, ne sledování e-mailové schránky.
Shrnutí
Zpětná vazba po pohovoru nepřijde sama od sebe, musíte si o ni říct. Nejlepší šanci na smysluplnou odpověď máte hned po odmítnutí: stručně, zdvořile a s konkrétní otázkou.
Co si z toho vzít do praxe:
- Napište do pár dnů od odmítnutí, dokud vás mají v paměti.
- Ptejte se konkrétně, co zlepšit, ne jak jste celkově dopadli.
- Zapište si přesná slova zpětné vazby, než je vlastní paměť poupraví.
- Měňte přípravu podle opakovaného vzorce, ne podle jednoho názoru.
Do dalšího pohovoru tak nejdete naslepo, ale s konkrétní představou, co zkusit jinak.