Jak obstát ve zkušební době

Zkušební doba nekončí náhlým verdiktem, na který nemáte žádný vliv. Kdo si od začátku ujasní, co se od něj čeká, a včas si o tom řekne zpětnou vazbu, jde do konce zkušební doby s mnohem menší nejistotou než ten, kdo jen mlčky doufá, že dělá vše správně. Podrobná pravidla o délce zkušební doby a o tom, jak v ní lze poměr ukončit, najdete v článku o zkušební době. Tenhle text se drží jiné otázky: jak v ní obstát.

Co zaměstnavatel skutečně sleduje

Firmy ve zkušební době nehodnotí jen to, jestli zvládáte odbornou stránku práce. Sledují i to, jak zapadáte do týmu, jak přijímáte zpětnou vazbu a jestli jste ochotní se ptát, když si nejste jistí.

Řada nadřízených přiznává, že odbornou stránku dokážou doučit. Přístup k práci a spolupráce s kolegy se ale mění mnohem hůř. Právě proto se často víc hodnotí to, jak přistupujete k chybám a jak komunikujete, než to, kolik toho už umíte.

Ujasněte si očekávání hned na začátku

Nečekejte, až vám nadřízený sám vysvětlí, podle čeho vás bude na konci zkušební doby hodnotit. Zeptejte se přímo, nejlíp v prvním týdnu: co konkrétně by mělo být vidět po měsíci, co po dvou, a co je hlavním kritériem úspěchu ve vaší roli.

Konkrétní odpověď vám dá jasný cíl, ke kterému směřujete. Vágní odpověď typu „jen makejte a uvidíme” je signál, že má smysl se doptat znovu jinak, třeba na konkrétní úkol nebo projekt, podle kterého vás bude nadřízený posuzovat.

Příklad: Tomáš se ve druhém týdnu zeptal nadřízeného, podle čeho bude na konci zkušební doby hodnocený. Dozvěděl se, že hlavním kritériem je samostatné zvládnutí tří konkrétních klientských projektů. Díky tomu věděl přesně, na co se soustředit, místo aby odhadoval, co se od něj čeká.

Veďte si vlastní záznam o tom, co se vám povedlo

Zapisujte si průběžně, co jste za poslední týden nebo dva zvládli. Stačí pár vět v poznámkovém bloku: jaký úkol jste dokončili, jaký problém jste vyřešili, na co jste přišli sami bez cizí pomoci.

Takový záznam se hodí ve chvíli, kdy vás nadřízený požádá o shrnutí, jak se vám daří, nebo když si sami nejste jistí, jestli se posouváte dopředu. Místo mlhavého pocitu máte konkrétní seznam.

Pomáhá i v opačném směru. Když se objeví kritická zpětná vazba, můžete si porovnat, jestli jde o ojedinělý zádrhel, nebo jestli se stejná chyba opakuje i v jiných úkolech, které jste si zapsali.

Někteří lidé si vedou tenhle záznam jen pro sebe, jiní ho jednou za pár týdnů stručně pošlou nadřízenému jako neformální přehled. Obojí funguje, důležité je mít po ruce něco konkrétnějšího než jen dojem.

Žádejte o zpětnou vazbu průběžně, ne až na konci

Nečekejte na formální hodnocení těsně před koncem zkušební doby. Požádejte o krátkou zpětnou vazbu v polovině, třeba jednoduchou otázkou: „Je něco, co bych měl dělat jinak, abych zkušební dobu zvládl podle vašich představ?”

Tahle otázka má dvě výhody. Dozvíte se včas, jestli něco vázne, a zároveň ukážete zájem o vlastní rozvoj, což samo o sobě dělá dobrý dojem.

Pokud zpětnou vazbu dostanete a je kritická, neberte ji osobně. Ptejte se na konkrétní příklady, abyste přesně věděli, co změnit, místo aby vám zůstal jen nejasný pocit, že něco není v pořádku.

Kritika práce není kritika vás

Ve zkušební době přichází zpětná vazba častěji než později a bývá i konkrétnější. Snadno se to dá vzít osobně, hlavně u lidí, kteří jsou zvyklí hodnotit sami sebe podle výkonu v práci.

Pomáhá si při kritice položit jednoduchou otázku: mluví nadřízený o konkrétním úkolu, nebo o vás jako o člověku? Věta „tahle prezentace potřebovala jasnější strukturu” míří na práci. Věta o tom, že něco neumíte vůbec, by měla přijít s konkrétním příkladem, jinak se těžko napravuje.

Pokud zpětná vazba zůstane obecná, klidně se zeptejte na konkrétní situaci, ke které se vztahuje. Nadřízený, který kritiku myslí konstruktivně, obvykle příklad rád doplní.

Rozčilená nebo obranná reakce hned po kritice se dá pochopit, ale nepomáhá. Lepší je poděkovat za zpětnou vazbu, dát si čas na zpracování a teprve pak se případně vrátit s doplňujícím dotazem.

Ukažte iniciativu, ale bez přehánění

Aktivní přístup se cení, ale existuje rozdíl mezi iniciativou a snahou zavděčit se za každou cenu. Přihlaste se k úkolu navíc, pokud na něj máte kapacitu, ale nepřebírejte cizí práci jen proto, abyste vypadali užiteční.

Všímejte si i toho, jak firma iniciativu obvykle přijímá. Někde se cení, když nováček rovnou přichází s vlastními nápady na zlepšení. Jinde je zvykem nejdřív se déle učit zavedené postupy, než s návrhy přijdete. Odhadnout tenhle rozdíl vám pomůže pozorování zkušenějších kolegů.

Když očekávání dvou lidí ve firmě nesedí

Někdy dostáváte zadání od přímého nadřízeného a zároveň od někoho dalšího, třeba vedoucího projektu nebo staršího kolegy. Pokud si jejich představy protiřečí, nemá smysl hádat, čí názor platí víc.

Řekněte to nahlas, nejlíp oběma najednou nebo aspoň v podobném znění oběma zvlášť: „Dostal jsem k tomuhle úkolu dvě různá zadání, potřeboval bych vědět, podle kterého se mám řídit.” Nejde o žalování, ale o to, aby se nestalo, že vás jeden z nich bude hodnotit podle kritérií, o kterých jste nevěděli.

Tahle situace bývá častější v prvních týdnech, kdy si firma sama teprve ujasňuje, kdo za co odpovídá. Jakmile se role usadí, konflikty zadání většinou samy ustoupí.

Když si nejste jistí, jestli obstojíte

Pocit nejistoty ve zkušební době je běžný a sám o sobě nic neznamená. Pokud vás ale trápí konkrétní obava, třeba že jste udělali chybu, o které si myslíte, že si jí nadřízený všiml, je lepší ji řešit otevřeně, ne ji nechat viset ve vzduchu.

Krátká věta typu „Chtěl bych se ujistit, že poslední týden odpovídal vašim očekáváním” otevře prostor pro upřímnou odpověď a ukáže, že vám na výsledku záleží.

Na co si dát pozor

Nespoléhejte na to, že mlčení nadřízeného znamená spokojenost. Řada vedoucích dává zpětnou vazbu jen tehdy, když se sami zeptáte, ne automaticky.

Dávejte pozor i na to, abyste ve snaze zapůsobit nezanedbávali základní věci, jako je docházka na čas nebo dodržování dohodnutých termínů. Drobné, ale opakované prohřešky váží ve zkušební době víc, než by vážily později, kdy už máte vybudovanou důvěru.

Shrnutí

Ve zkušební době se hodnotí nejen odbornost, ale hlavně přístup, komunikace a ochota ptát se. Ujasněte si očekávání hned na začátku a nečekejte se zpětnou vazbou až na poslední chvíli.

Pokud vás v adaptaci na novou práci čeká víc než jen zkušební doba, projděte si i širší přehled, jak zvládnout nástup do nové práce.