Zkušební doba je začátek pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec zkouší, jestli jim spolupráce sedí. Během ní se dá poměr ukončit rychle a bez udání důvodu. Právě proto se kolem ní vyrojí nejvíc dotazů: jak dlouho může trvat, co se stane, když zrovna marodíte, a za jakých podmínek vás mohou propustit. Projdeme pravidla podle zákoníku práce a upozorníme na místa, kde lidé nejčastěji chybují.

Jak dlouhá zkušební doba může být

Zákoník práce stanoví horní strop, přes který zaměstnavatel jít nesmí. Od 1. června 2025 platí delší limity než dřív. U běžného, řadového zaměstnance nesmí zkušební doba přesáhnout čtyři měsíce po sobě jdoucí. U vedoucího zaměstnance, tedy člověka, který řídí podřízené a odpovídá za jejich práci, je horní hranice osm měsíců.

Do 31. května 2025 přitom platily tři měsíce u řadové pozice a šest měsíců u vedoucí. Pokud narazíte na starší návod nebo vzor smlouvy s těmito čísly, nejde o aktuální informaci.

Kdo je vlastně vedoucí zaměstnanec, poznáte podle náplně práce, ne podle názvu pozice. Rozhoduje, jestli řídíte podřízené a ukládáte jim pracovní úkoly. Samotný honosný titul na vizitce z vás vedoucího neudělá. Když tedy nastupujete jako specialista bez lidí pod sebou, platí pro vás kratší čtyřměsíční strop, i kdyby smlouva tvrdila opak.

Kratší zkušební dobu si sjednat můžete, delší než zákonný strop ne. Pokud by ve smlouvě stálo šest měsíců u řadové pozice, platí jen zákonné maximum a zbytek je neúčinný.

Jedno omezení lidem uniká. U pracovního poměru na dobu určitou nesmí být zkušební doba delší než polovina sjednané doby trvání poměru. Když nastupujete na smlouvu na čtyři měsíce, zkušební doba nemůže být čtyři měsíce, ale nejvýše dva.

Délky zkušební doby patří k částem zákoníku práce, které se čas od času upravují. Jak se v aktuálním znění a novelách zákoníku práce vyznat, popisujeme zvlášť. Než zkušební dobu podepíšete, ověřte si aktuální znění v zákoníku práce na zakonyprolidi.cz, případně se poraďte s odborem nebo advokátem specializovaným na pracovní právo.

Musí být písemně a nejpozději v den nástupu

Zkušební doba nevzniká sama od sebe a nedá se domluvit ústně u kávy. Musí být sjednaná písemně. Bez písemného ujednání zkušební doba prostě neběží a poměr se od začátku řídí běžnými pravidly, včetně výpovědních dob a ochrany zaměstnance.

Druhá podmínka se týká načasování. Zkušební dobu je nutné sjednat nejpozději v den, kdy nastupujete do práce, tedy ke dni vzniku pracovního poměru. Zpětně ji dopsat nelze. Když vám zaměstnavatel přistrčí dodatek se zkušební dobou třeba týden po nástupu, takové ujednání neplatí.

V praxi bývá zkušební doba součástí pracovní smlouvy, kterou podepisujete před prvním pracovním dnem nebo přímo v něm. Přečtěte si ji dřív, než připojíte podpis. Zajímá vás hlavně délka zkušební doby a jestli odpovídá tomu, na čem jste se domluvili.

Jedna novinka od června 2025 stojí za pozornost. Kratší sjednanou zkušební dobu lze písemnou dohodou prodloužit i v jejím průběhu, vždy jen do zákonného stropu. Když tedy máte ve smlouvě dva měsíce a zaměstnavatel vám v jejich průběhu nabídne dodatek na čtyři, jde o platné ujednání, na které ale nemusíte přistoupit. Po skončení zkušební doby už ji zpětně prodloužit nejde.

Kdy se zkušební doba prodlužuje

Zkušební doba se nepočítá jako pevné okno v kalendáři, které skončí bez ohledu na to, co se děje. Prodlužuje se o pracovní dny, ve kterých jste neodpracovali celou směnu kvůli překážce v práci, čerpání dovolené nebo neomluvenému zameškání práce. Od června 2025 je toto pravidlo v zákoně formulované šířeji než dřív: nemusí jít o celý zameškaný den, stačí, že jste směnu neodpracovali celou.

Nejčastější případ je nemoc. Když v průběhu zkušební doby onemocníte, zkušební doba se o tyto pracovní dny prodlouží. Cílem je, aby si zaměstnavatel i vy skutečně vyzkoušeli spolupráci, a ne aby část zkušební doby proběhla, zatímco ležíte doma s teplotou.

Stejně se počítá dovolená i neomluvená absence. Když si během zkušební doby vezmete týden volna, konec zkušební doby se o tyto pracovní dny posune dál. Počítají se přitom vaše pracovní dny, ne kalendářní.

Příklad: Nastoupíte 1. září se čtyřměsíční zkušební dobou, která by jinak skončila koncem prosince. V říjnu proležíte s chřipkou pět pracovních dní a v listopadu si vyberete tři dny dovolené. O těchto osm pracovních dní se zkušební doba prodlouží. Přesné datum konce si u delší nemoci raději nechte potvrdit na personálním oddělení, ať v tom není nejasnost.

Jak skončit pracovní poměr ve zkušební době

Hlavní smysl zkušební doby je jednoduché rozvázání poměru. Ve zkušební době může pracovní poměr zrušit zaměstnavatel i zaměstnanec, a to bez udání důvodu. Nemusíte tedy vysvětlovat, proč odcházíte, a zaměstnavatel nemusí zdůvodňovat, proč vás propouští.

Neběží tu ani výpovědní doba tak, jak ji znáte z běžné výpovědi. Zrušení ve zkušební době má vlastní režim: poměr může skončit velmi rychle, zpravidla dnem doručení nebo dnem, který ve zrušení uvedete. Není to výpověď v pravém slova smyslu, ale samostatný způsob skončení poměru.

I tady platí jedna formální podmínka. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být písemné. Ústní oznámení, esemeska nebo domluva na chodbě nestačí. Písemné zrušení předejte druhé straně tak, abyste měli doklad o předání, ideálně proti podpisu nebo doporučeně.

Detailní postup výpovědi mimo zkušební dobu, výpovědní důvody a odstupné jsou samostatné téma a řídí se jinými pravidly. Ve zkušební době s nimi nepočítejte. Odstupné vám při zrušení ve zkušební době ze zákona nenáleží.

Chcete ve zkušební době odejít vy

Zkušební doba funguje na obě strany, takže odejít můžete i vy, když zjistíte, že práce není podle vašich představ. Postup je stejný jako u zaměstnavatele: sepíšete písemné zrušení pracovního poměru ve zkušební době, uvedete den, ke kterému má poměr skončit, a předáte ho zaměstnavateli.

Nemusíte čekat na žádnou výpovědní dobu ani sdělovat důvod. To se hodí, když dostanete lepší nabídku a nechcete být několik týdnů vázaní na místo, které vám nevyhovuje. Slušné je dát vědět s předstihem a domluvit se na předání práce, i když vám to zákon přímo neukládá.

Písemnost tady platí stejně přísně. I když se se šéfem ústně dohodnete, mějte odchod ve zkušební době vždy na papíře a nechte si potvrdit jeho převzetí. Bez písemného dokladu byste v případě sporu těžko prokazovali, kdy a jak poměr skončil.

Kdy vás zaměstnavatel propustit nesmí

I když je zrušení ve zkušební době volnější, není úplně bez hranic. Zákon chrání zaměstnance v období, kdy je nejzranitelnější.

Zaměstnavatel s vámi nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních čtrnácti kalendářních dnů vaší dočasné pracovní neschopnosti, tedy na začátku nemoci. Smyslem je nenechat člověka bez práce zrovna ve chvíli, kdy je nemocný a čerpá náhradu mzdy. Vás jako zaměstnance se toto omezení netýká. Zrušit poměr v této době můžete, zaměstnavatel ne.

Pozor na rozdíl mezi zrušením a prodloužením. Nemoc sice brání zaměstnavateli poměr v prvních dnech zrušit, ale zároveň, jak jsme popsali výše, zkušební dobu prodlužuje. Zaměstnavatel tak může poměr zrušit později, po skončení ochranné doby, pokud zkušební doba stále běží.

Zrušení nesmí být ani projevem diskriminace nebo pomsty. Když vás propustí kvůli těhotenství, národnosti, věku nebo třeba proto, že jste si stěžovali na nevyplacenou mzdu, může jít o neplatné zrušení a takový spor se řeší soudně. Pokud tušíte, že za propuštěním stojí takový důvod, obraťte se na oblastní inspektorát práce nebo na advokáta.

Na co si dát pozor

Zkušební dobu nelze prodlužovat dohodou nad zákonné maximum. Když si zaměstnavatel po třech měsících řekne, že si vás chce ještě chvíli zkoušet, a nabídne prodloužení na šest měsíců, takové ujednání u řadové pozice neplatí. Prodloužit se dá jen v rámci zákonného stropu, jen písemně a jen dokud zkušební doba ještě běží.

Hlídejte si přesné datum konce, hlavně pokud jste v průběhu marodili. Zrušení ve zkušební době má cenu jen tehdy, když zkušební doba ještě běží. Pokud ji zaměstnavatel o den zmešká, poměr už se řídí běžnými pravidly a propustit vás jde jen z výpovědních důvodů podle zákoníku práce.

Nespoléhejte na ústní sliby. Rozhoduje to, co máte písemně. Když vám personalista tvrdí, že zkušební doba je jen dva měsíce, ale ve smlouvě stojí čtyři, platí smlouva. Přečtěte si ujednání dřív, než ho podepíšete.

A ještě jedna věc, na kterou lidé zapomínají. I ve zkušební době vám náleží mzda za odvedenou práci, dovolená se za odpracovanou dobu poměrně načítá a platí běžná pravidla bezpečnosti práce. Zkušební doba znamená snadnější rozvázání poměru, ne že byste měli méně práv během samotné práce.

Shrnutí

Zkušební doba je začátek pracovního poměru, kdy ho lze z obou stran ukončit rychle a bez udání důvodu. Od 1. června 2025 nesmí u řadového zaměstnance přesáhnout čtyři měsíce a u vedoucího osm, u smlouvy na dobu určitou nejvýše polovinu jejího trvání. Vždy musí být sjednaná písemně a nejpozději v den nástupu.

Než smlouvu podepíšete, projděte si:

  • délku zkušební doby a jestli odpovídá domluvě,
  • že je ujednání písemné a datované ke dni nástupu,
  • jak a do kdy lze poměr ve zkušební době ukončit.

Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny, kdy jste kvůli překážce v práci, dovolené nebo neomluvené absenci neodpracovali celou směnu. Zaměstnavatel vás nesmí propustit v prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti. Přesné délky a podmínky si ověřte v aktuálním znění zákoníku práce na zakonyprolidi.cz, protože se tato část zákona čas od času mění.