Deset minut před odchodem na pohovor stojíte před skříní a pořád nevíte, jestli sáhnout po obleku, nebo stačí košile bez saka. Dress code se totiž liší firmu od firmy, obor od oboru, a špatný odhad dokáže zkazit první dojem dřív, než padne první otázka. Poradíme, jak formální úroveň oblečení odhadnout předem, co zvolit jako muž i jako žena a kdy si s oblekem nemusíte dělat starosti vůbec.

Jak předem odhadnout dress code firmy

Základní vodítko je obor. Banky, pojišťovny, právní kanceláře nebo velké korporace obvykle čekají formální styl: oblek u mužů, kostým nebo elegantní kombinaci u žen. V technologických firmách, reklamních agenturách nebo start-upech bývá norma volnější a oblek by tam naopak mohl působit odtažitě.

Podívejte se na fotky zaměstnanců na LinkedIn nebo na firemním webu. Pokud tým na fotkách z akcí nosí košile bez kravat nebo mikiny, oblek na pohovor nebude nutný. Pomůže i jazyk inzerátu: strohý a formální text obvykle patří k formálnější firmě, uvolněný tón spíš k neformálnímu prostředí.

Když si nejste jistí, zeptejte se přímo. E-mail nebo telefonát s recruiterem, ve kterém se zeptáte na dress code firmy, nepůsobí trapně. Naopak ukazuje, že o pozici stojíte a chcete přijít připravení.

Když se nedá jednoznačně rozhodnout, zvolte formálnější variantu. Sako si totiž snadno sundáte, kdyby bylo přece jen zbytečné, ale formální kousek, který doma nemáte, si těsně před pohovorem neopatříte.

Formální styl: oblek, kostým a co k nim patří

Formální dress code znamená u mužů oblek. Tmavě modrá nebo šedá barva funguje lépe než černá, ta na pohovoru snadno působí jako smuteční oblek. Košile patří jednobarevná, bílá nebo světle modrá, kravata jen tam, kde ji firma čeká, jinak stačí zapnutý límeček bez ní. Boty zvolte kožené a tmavé, ve stejném odstínu jako opasek, a ponožky dost dlouhé na to, aby při sezení nebylo vidět holé lýtko.

Příklad: Kandidát jde na pohovor do právní kanceláře. Zvolí tmavě modrý oblek, světle modrou košili, jednobarevnou kravatu a hnědé kožené boty ve stejném odstínu jako opasek.

Takový oblek by fungoval i na svatbu příbuzného, a přesně to je u formálního pohovoru cíl.

Ženy mají u formálního dress code širší výběr, ale princip zůstává stejný: neutrální barvy a nic, co odvádí pozornost od pohovoru samotného. Kostým se sukní nebo kalhotami v tmavě modré, šedé nebo černé barvě je bezpečná volba pro banku, právní firmu i státní instituci. Halenka pod sakem by měla mít jednoduchý střih, bez velkých vzorů a hlubokého výstřihu. Boty patří uzavřené, na nízkém až středním podpatku, ideálně v barvě, která ladí s kostýmem. Punčochy nejsou povinné, ale v bance, pojišťovně nebo na úřadě je radši nezapomeňte. Šperky stačí jedny až dvoje a make-up přirozený, jako do práce, ne jako na večerní akci.

Vlastní oblek nebo kostým se nemusí kupovat jen na jeden pohovor. V řadě měst dnes funguje i půjčovna společenského oblečení, a padnoucí půjčený kousek působí líp než vlastní oblek o velikost větší.

Business casual a smart casual, když oblek není nutný

Ne každá firma čeká oblek. Business casual (kalhoty nebo chino, košile nebo halenka, bez kravaty a někdy i bez saka) se hodí do korporátů s volnější kulturou, marketingových agentur nebo části IT firem. Smart casual jde o stupeň níž: čisté tmavé džíny, pěkný svetr nebo polokošile, kožené boty místo tenisek.

Mužům funguje kombinace chino kalhot, jednobarevné košile a kožených mokasín nebo bot na gumové podrážce. Sako přes ruku nebo přes opěradlo židle nikdy neuškodí, i když ho nakonec nepoužijete. Ženám sedí halenka nebo jemný svetr s kalhotami nebo midi sukní a kotníkové či lodičkové boty na nižším podpatku. Jednoduché šaty fungují stejně dobře jako kombinace kalhot a halenky, pokud nejsou příliš krátké nebo výrazně vzorované.

Neformální pohovor: kam s džínami a kam ne

V kreativních studiích, menších start-upech nebo na pozicích v gastronomii a řemeslech bývá dress code skutečně neformální. I tam ale platí rozdíl mezi neformálním a neupraveným. Čisté tmavé džíny, tričko bez potisku nebo jednoduchý svetr a čisté tenisky projdou tam, kde by oblek působil nepatřičně.

Pohovor na pozici v kuchyni nebo dílně má svá vlastní pravidla. Uzavřené boty tam nejsou věcí stylu, ale bezpečnosti, a personalista rychle pozná, jestli o tom kandidát ví.

Co na pohovor nepatří ani v neformálním prostředí: vytahané nebo vybledlé oblečení, viditelně potrhané kusy, žabky nebo pantofle a kraťasy. Neformální neznamená ležérní jako doma na gauči.

Barvy, doplňky a úprava, které dělají dojem

Barvy nesou svůj vlastní signál. Tmavě modrá a šedá působí důvěryhodně a jsou bezpečnou volbou pro první setkání. Výrazná červená nebo syté barvy fungují jako doplněk, třeba kravata nebo šátek, ne jako dominantní barva celého oblečení.

Parfém nebo deodorant volte střídmě, v uzavřené místnosti je cítit i malé množství. Boty by měly být čisté a nerozšlapané. Jsou to jeden z mála detailů, který zůstane vidět i vsedě za stolem, na rozdíl od kalhot nebo sukně. Vousy upravené nebo oholené, vlasy učesané nebo svázané tak, aby nebyl důvod si je u pohovoru pořád upravovat.

Viditelná tetování nebo piercingy nemusíte schovávat vždy, záleží na oboru. V konzervativnějším prostředí je bezpečnější je zakrýt nebo zmenšit jejich nápadnost, v kreativních oborech to většinou nikomu vadit nebude.

Kabát, deštník a drobnosti, které se řeší na místě

Kabát nebo bunda patří dolů hned na recepci nebo v šatně, ne přehozené přes ruku až v zasedačce. Personalista první dojem tvoří i z toho, jak vypadáte ve chvíli, kdy vcházíte, ne až po deseti minutách usazování.

V dešti nebo sněhu počítejte s tím, že boty i deštník mohou zůstat mokré. Vezměte si náhradní ponožky nebo alespoň kapesníky na osušení bot a mokrý deštník nechte srolovaný u vchodu, ne opřený o zeď zasedačky.

Taška nebo batoh by měly být čisté a ne přeplněné. Osobní věci, které při pohovoru nepotřebujete, nechte doma nebo v autě, ať je nemusíte hledat, zatímco na vás personalista čeká.

Oblečení na videopohovor

Na videopohovoru vidí personalista jen hlavu a ramena, ale oblečte se, jako byste šli osobně. Kalhoty od pyžama pod stolem se snadno prozradí, když si během hovoru budete muset pro něco dojít.

Jednobarevné oblečení na kameře funguje líp než jemné proužky nebo kostičky, které se chvěním obrazu rozmazávají. Sytě bílá může na některých kamerách přepálit obraz a úplně černá zase splynout s tmavším pozadím. Nejbezpečnější jsou tlumené odstíny modré, šedé nebo zelené. Lesklé nebo velké šperky se ve světle odrážejí a na obraze blikají, takže zvolte menší kousky.

Vyzkoušejte si oblečení rovnou vsedě před kamerou, ne jen ve stoje před zrcadlem. Košile, která sedí ve stoje, se vsedě může zmuchlat přesně v záběru, který uvidí personalista po celou dobu pohovoru.

Na co si dát pozor

Přehnaně formální oblečení dokáže uškodit stejně jako přehnaně neformální. Oblek tam, kde celý tým chodí v mikinách, může vyznít, že jste si firmu nezjistili nebo že tam nezapadnete. Lepší je zvolit střední cestu a formálnější kousek, sako nebo kravatu, nechat po ruce v tašce nebo v autě pro jistotu.

Nové boty nebo oblečení si vždy vyzkoušejte předem, ne poprvé ráno před pohovorem. Otlačené paty nebo košile, která škrtí v rameni, odvádí pozornost přesně ve chvíli, kdy ji potřebujete nejvíc.

Silný parfém, výrazné vzory nebo nová neověřená kombinace barev nejsou důvod k zamítnutí, ale zbytečně přidávají nejistotu, které se dá jednoduše vyhnout.

Pokud postoupíte do dalšího kola, oblečení výrazně neměňte. Náhlý přechod z obleku k mikině nebo naopak působí nejistě, jako byste si mezi koly rozmysleli, kým vlastně chcete být.

Shrnutí

Univerzální recept na oblečení k pohovoru neexistuje, ale odhadnout ho jde vždy: podívejte se na obor, na fotky týmu a v nejistotě se rovnou zeptejte recruitera. Formálnější volba je obvykle bezpečnější než příliš uvolněná, ale oba extrémy dokážou první dojem zbytečně zkomplikovat.

Než vyrazíte:

  • Ověřte dress code na LinkedIn, webu firmy nebo přímým dotazem
  • Vyzkoušejte oblečení i boty aspoň den předem
  • U videopohovoru vsaďte na jednobarevné a tlumené odstíny
  • Formálnější kousek, sako nebo kravatu, mějte po ruce i tam, kde ho nakonec nepoužijete