E-mail dorazí většinou navečer, jednu větu po týdnu čekání: rozhodli jsme se pro jiného kandidáta. Bolí to i lidi, kteří mají za sebou desítky pohovorů a vědí, že se to občas stane. Poradíme, jak takovou zprávu zpracovat, kdy si dát pauzu a co udělat, aby jedno odmítnutí nezastavilo celé hledání práce.

Proč odmítnutí bolí víc, než byste čekali

Odmítnutí zasáhne jinam než jen do diáře s pohovory. Odmítnutí od druhých se často prožívá velmi tělesně, skoro jako bolest. Studie Naomi Eisenbergerové a kolegů (Science, 2003) ukázala, že při pocitu vyloučení se aktivují oblasti mozku spojované i s nepříjemností fyzické bolesti. Pozdější práce Choong-Wan Wooa a kolegů (Nature Communications, 2014) ale upozornila, že mozek odmítnutí a fyzickou bolest nezpracovává stejně, přirovnání tedy sedí hlavně na prožitek. I proto jedna věta v e-mailu umí zkazit celý večer, zvlášť když jste do přípravy vložili hodně.

Vinu si pak snadno přičtete i za věci, se kterými nemáte nic společného.

Firma často řešila jiného interního kandidáta, změnu rozpočtu nebo prioritu, o které se v inzerátu nikdy nepsalo. Přesto se první myšlenka po odmítavém e-mailu často stočí k vlastní osobě: co jsem řekl špatně, co jsem měl umět líp. U dlouhého hledání práce se tento vzorec sčítá. Po několika odmítnutích se snadno vkrade dojem, že za neúspěchem stojí vlastní neschopnost, i když důvodem může být jen nesoulad mezi profilem firmy a vaší zkušeností.

Podobně to platí i tehdy, když práci ztotožňujete se svou hodnotou. Po pátém nebo šestém odmítnutí v řadě si člověk snadno začne říkat, že s ním samotným něco není v pořádku, i když ve skutečnosti jen narazil na několik firem s podobně nastavenými požadavky. Rozdíl mezi „nehodím se na tuhle pozici“ a „nehodím se vůbec“ je přitom obrovský, jen se v hlavě po několikátém odmítnutí snadno smaže.

Prvních čtyřiadvacet hodin

První večer po odmítnutí nic velkého neřešte. Dovolte si zklamání, naštvání nebo klidně i úlevu, že napjaté čekání skončilo. Neposílejte firmě naštvanou odpověď a nevrhejte se hned do dalších deseti přihlášek jen proto, abyste na nepříjemný pocit zapomněli.

Modelový příklad: Jana byla na pohovoru na pozici HR specialistky a odcházela z něj s dobrým pocitem. Odmítavý e-mail dorazil o týden později, večer, uprostřed vaření. První den nic neřešila, jen si na papír napsala tři věty o tom, co ji na pohovoru zaskočilo a co by příště formulovala jinak. Až druhý den ráno se vrátila k inzerátům, tentokrát bez uspěchaných emocí. Do dalšího pohovoru šla s konkrétní úpravou odpovědi na otázku, která ji minule zaskočila, ne s pocitem, že musí za každou cenu dokázat, že první firma udělala chybu.

Ne každý potřebuje sepsaný postup jako Jana. Někomu stačí desetiminutová procházka, jinému rozhovor s kamarádem, který sám něco podobného zažil. Důležité je jen to, aby první reakce nebyla e-mail, telefonát nebo zpráva, kterou by druhý den chtěl vzít zpátky.

Kolik času si na zpracování dát

Den až dva na to, aby první emoce odezněly, bývá přiměřená doba. Pak je čas vrátit se k životopisu, poznámkám z pohovoru i k dalším inzerátům. Smutek do té doby nemusí úplně zmizet, ale dlouhé odkládání hledání práce jen prodlužuje a nic na odmítnutí nezmění.

Pomáhá i drobný rituál: napsat si tři věty o tom, co se z pohovoru dá použít příště, a teprve pak stránku uzavřít. U delšího hledání se tak nabalí poznámky, ke kterým se dá vrátit před dalším pohovorem, místo aby se stejná chyba opakovala pokaždé znovu.

Pokud se místo úlevy po pár dnech objeví spíš neklid, potíže se spánkem nebo pocit, že se snažit nemá smysl, stojí za to věnovat tomu víc pozornosti. Orientační test na úzkost GAD-7, který na portálu Opatruj.se nabízí Národní ústav duševního zdraví, dokáže během pár minut ukázat, jak na tom aktuálně jste. Test nic nediagnostikuje a odborníka nenahradí, jen pomůže rozpoznat, kdy už jde o víc než běžnou nervozitu z hledání práce.

Když se odmítnutí opakuje

Jedno odmítnutí unese většina lidí bez potíží. Potíž nastává, když se sejde třetí nebo čtvrté v řadě a hledání práce se protahuje na měsíce. V tu chvíli pomůže probrat vlastní strategii: jaké pozice si vybíráte, jak formulujete životopis, jestli reagujete na inzeráty rychle, dokud jsou čerstvé.

Modelový příklad: Petr si za dva měsíce vyzkoušel deset pohovorů a od šesti dostal odmítnutí. Po čtvrtém přestal reagovat impulzivně a sedl si k tabulce: kolik pozic si domluvil na první pokus, kde v procesu skončil, co se opakovalo. Ukázalo se, že třikrát narazil na stejnou otázku o řízení projektů, na kterou odpovídal váhavě. Než šel na desátý pohovor, měl připravenou konkrétní odpověď s jedním reálným příkladem z minulé práce, a ten pohovor dopadl jinak.

Zpracování odmítnutí není totéž jako děkovný e-mail po pohovoru: ten řeší, jak poděkovat a doptat se na stav řízení. Jak si o zpětnou vazbu po odmítnutí říct, popisuje článek o tom, co dělat, když pohovor nedopadl. Tady jde o to, jak si s odmítnutím poradit uvnitř, ať už na zprávu firmě odpovíte, nebo ne.

Pokud se hledání protáhlo a chybí příjem, vyplatí se zjistit nárok na podporu v nezaměstnanosti a souběžně zrychlit hledání práce, když peníze nemůžou počkat. Pomůže i plán pro první týdny hledání, který udrží tempo i po záporné odpovědi.

Tělo a spánek při dlouhém hledání

Zátěž z opakovaného hledání a odmítání se nejdřív projeví na spánku a na chuti k pohybu. Podle doporučení Národního ústavu duševního zdraví pomáhá dospělým 7 až 9 hodin spánku, pravidelný čas usínání a vstávání i o víkendu a ložnice vytemperovaná na 18 až 20 stupňů.

Podobně funguje i pohyb. Alespoň třicet minut aktivity třikrát týdně může podle stejného zdroje zlepšit náladu, soustředění i kvalitu spánku a tlumit stres. Nemusí to být posilovna. Stačí rychlá chůze mezi dvěma pohovory nebo večerní procházka se psem.

Na co si dát pozor

Největší riziko není samotné odmítnutí, ale to, co si z něj člověk odnese do dalšího kola. Jedna záporná odpověď neznamená, že je životopis špatný nebo že vás nikdo nechce. Sledovat u sebe tenhle vzorec dopředu je jednodušší, než ho rozplétat až po několikátém stejném zklamání.

Pozor i na opačný extrém, tedy úplně zastavit hledání po jednom nebo dvou odmítnutích. A pozor na situaci, kdy smutek nebo apatie trvají týdny a nemizí ani po dobrém dni. To je signál, že samotné rady na zvládání odmítnutí nestačí a pomůže probrat to s psychologem nebo s praktickým lékařem. V akutní tísni můžete zavolat na Linku první psychické pomoci 116 123, funguje nonstop a zdarma.

Shrnutí

První večer po odmítnutí patří emocím, ne dalším přihláškám. Den nebo dva na zpracování jsou v pořádku, měsíce prokrastinace ne. Spánek, pravidelný pohyb a orientační test na úzkost pomůžou poznat, jestli jde o běžnou nepohodu, nebo o něco, co už potřebuje odbornou pomoc. A pokud se odmítnutí sčítají a chybí peníze, řešte podporu v nezaměstnanosti i zrychlení hledání souběžně, ne až jako poslední možnost.