Roztřesený hlas, sucho v ústech a hlava, která se vyprázdní přesně ve chvíli, kdy má přijít odpověď. Nervozita před pohovorem potká i lidi, kteří mají ve svém oboru roky praxe. Poradíme, co s trémou dělat v týdnu před termínem, co patnáct minut před vstupem do místnosti a podle čeho poznáte, že už nejde jen o trému.

Proč se tělo před pohovorem chová jinak

Národní ústav duševního zdraví na portálu Opatruj.se popisuje stres jako vnitřní stav člověka, který je něčím ohrožen nebo toto ohrožení očekává. U pohovoru jde skoro vždy o to očekávání. Tělo se chystá na něco, co teprve přijde.

Zrychlený tep, mělký dech, vlhké dlaně, tlak v žaludku. Nic z toho není závada.

Krátké napětí před výkonem vám spíš pomůže, protože zostří pozornost. Horší je, když napětí trvá celé dny. NÚDZ uvádí, že dlouhodobý stres se projeví i tělesně, například bolestmi hlavy, bolestmi na hrudi nebo střevními křečemi, a z psychických projevů bývá nejčastější úzkost. Rozdíl mezi trémou a něčím vážnějším tedy nedělá síla příznaků, ale jejich délka a to, jak zasahují do běžného dne. K té hranici se v textu ještě vrátíme.

Co udělat v týdnu před termínem

Většinu trémy vyrábí nejistota, ne pohovor sám. Čím míň otázek zůstane otevřených, tím míň materiálu má hlava na noční scénáře.

Projděte si inzerát a u každého požadavku si dopište konkrétní příklad z praxe, kterým ho doložíte.

Odpovědi na dvě nejnepříjemnější otázky si řekněte nahlas. V hlavě zní všechno hladce. Teprve nahlas se ukáže, kde vám chybí číslo, termín nebo jméno projektu.

Pomáhá i pohyb, i když se před pohovorem zdá jako ztráta času. NÚDZ doporučuje aspoň tři dny v týdnu s minimálně třicetiminutovou aktivitou a uvádí, že zhruba 30 minut cvičení denně může zlepšit duševní pohodu. Na trému to není lék, spíš způsob, jak z těla dostat část napětí ven.

Večer a ráno před pohovorem

Spánek si poručit nedokážete, podmínky pro něj ale nachystat jde. NÚDZ doporučuje dospělým 7 až 9 hodin spánku, usínání a vstávání ve stejnou dobu s tolerancí zhruba 30 minut, teplotu v ložnici 18 až 20 stupňů a poslední jídlo asi tři hodiny před ulehnutím. Kávu, černý i zelený čaj a energetické nápoje vynechte už od pozdního odpoledne. Pokud neusnete do půl hodiny, portál radí vstát a k lůžku se vrátit až s ospalostí. Ležet a hlídat čas na budíku situaci obvykle zhorší.

Jedna špatně prospaná noc pohovor nezkazí. Personalista pozná unaveného člověka, hodnotí ale odpovědi, ne kruhy pod očima.

Ráno si nachystejte rezervu, která snese jedno zpoždění. Kdo dorazí zadýchaný na poslední chvíli, začíná pohovor s tepem, který se pak srovnává dalších deset minut.

Patnáct minut před vstupem

Dostudovávat už nemá smysl. Poslední čtvrthodina patří tělu.

Dýchací techniky řadí NÚDZ mezi to, co přispívá k uvolnění a zklidnění, a upozorňuje, že se hodí i během běžného dne. Prakticky to znamená sednout si stranou a dvě minuty dýchat pomaleji, s výdechem delším než nádech. Zázraky nečekejte. Tep se srovná o něco dřív a hlas nesedne tak vysoko, obsah odpovědí za vás dech nevymyslí.

Ještě před vstupem se hodí:

  • protáhnout ramena a protřepat ruce, ať stisk nepůsobí strnule
  • napít se vody, vyschlá ústa slyšíte hlavně vy sami
  • nechat telefon v kapse a nedočítat si inzerát potřetí
  • říct si nahlas jednu větu o tom, proč jste se přihlásili

Jak se pak chovat v místnosti, rozebíráme v samostatném textu o řeči těla a prvním dojmu na pohovoru.

Když se uprostřed odpovědi zaseknete

Výpadek paměti u pohovoru není nic výjimečného. Rozhodne, co uděláte v následujících pěti vteřinách.

Řekněte nahlas, že si otázku chcete srovnat. Věta „Dovolte mi chvilku“ zní líp než ticho zaplněné vlastně a jakoby. Pomůže také zopakovat otázku svými slovy, získáte tím čas a ověříte si, na co se vás personalista vlastně ptá. Když odpověď opravdu nemáte, přiznejte to a nabídněte, k čemu se vrátíte později.

Přiznaná tréma jednou větou na začátku většinou nevadí. Opakovaná omluva za nervozitu už rozhovor zatěžuje.

Kdy už nejde o obyčejnou trému

Tréma odezní krátce po pohovoru. Když napětí, potíže se spánkem a vyhýbání se přihláškám trvají týdny, jde o něco jiného.

Orientaci nabízí dotazník GAD-7, který NÚDZ zpřístupňuje na Opatruj.se. Má sedm otázek, ptá se na poslední dva týdny a výsledek vyjde od 0 do 21 bodů. Portál sám upozorňuje, že jde o orientační nástroj, který diagnózu nenahrazuje.

Žádný online test vám neurčí, jestli máte úzkostnou poruchu.

To patří lékaři. Začít můžete u praktického lékaře, psychologa nebo psychiatra. NÚDZ odkazuje na Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb a na seznam krizových linek České asociace pracovníků linek důvěry. Souvislost dlouhodobého napětí s prací rozebíráme v textu o stresu v práci.

Na co si dát pozor

Alkohol „na kuráž“ zhorší vyjadřování dřív, než stihne uklidnit. Podobně dopadne třetí káva před vstupem. Tep, který jste chtěli srovnat, se zase rozjede.

Léky na uklidnění si před pohovorem nenasazujte na vlastní pěst. O jejich užití rozhoduje lékař, který zná vaši anamnézu i ostatní léky, které berete.

Přehnaný nácvik má taky svou cenu. Odpověď naučená slovo od slova se při první doplňující otázce rozsype a člověk pak ztratí půdu víc, než kdyby od začátku mluvil vlastními slovy.

Shrnutí

  • Týden předem: ke každému požadavku z inzerátu jeden konkrétní příklad, dvě odpovědi nahlas
  • Večer předem: bez kofeinu od pozdního odpoledne, spánek 7 až 9 hodin, budík mimo dohled
  • Patnáct minut předem: pomalejší dech s delším výdechem, voda, protažená ramena
  • Při zaseknutí: požádat o chvilku a zopakovat otázku vlastními slovy
  • Když napětí trvá týdny a zasahuje do spánku i chuti k jídlu, patří to k lékaři, ne k dalšímu návodu