Psychotesty u policie, armády i ve firmách: co opravdu měří

Psychotesty rozhodují o přijetí k policii, k celníkům i v části firemních výběrových řízení. Přitom je to ta část přijímacího řízení, o které uchazeči vědí nejméně, protože zadání testů se z pochopitelných důvodů nezveřejňuje. Poradíme, co se ve vyšetření zjišťuje, jak se liší praxe u bezpečnostních sborů a ve firmách a co s přípravou reálně zmůžete.

Co se ve vyšetření zjišťuje

U bezpečnostních sborů se psychotestům úředně říká zjišťování osobnostní způsobilosti a celou věc upravuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 487/2004 Sb. Ta rovnou vyjmenovává, co má uchazeč splňovat, takže si to nemusíte domýšlet.

Podle § 1 musí být člověk intelektově v pásmu průměru nebo vyšším, emočně stabilní, psychosociálně vyzrálý, odolný vůči psychické zátěži a se žádoucí motivací, postoji a hodnotami. Dál nesmí mít nedostačivost v oblasti volních procesů, poznávacích procesů a autoregulace, znaky nežádoucí agresivity ani psychopatologickou symptomatiku. Volní procesy jsou zjednodušeně schopnost něco chtít a dotáhnout to, poznávací procesy pokrývají pozornost, paměť a myšlení a autoregulace znamená, že člověk udrží svoje jednání pod kontrolou i tehdy, když ho někdo provokuje.

Vyhláška popisuje i postup. „Psycholog používá při zjišťování osobnostní způsobilosti metodu pozorování, rozhovoru, anamnestického vyšetření, analýzy objektivních údajů a případně další psychologické testové metody,“ stojí v jejím textu. Testy jsou tedy až poslední položkou v řadě a vyhláška je uvádí jako možnost, ne jako povinnost. Podstatnou váhu má rozhovor a anamnéza, tedy vaše životní historie: školy, zaměstnání, vztahy, dluhy, přestupky i důvody, proč jste odkud odešli.

Výsledek nemá podobu známky ani procenta. Závěr obsahuje stanovisko, zda posuzovaná osoba je, nebo není osobnostně způsobilá pro výkon služby v bezpečnostním sboru. Pokud se závěrem nesouhlasíte, vyhláška počítá s přezkumem: návrh posuzuje vedoucí psycholog nebo jím zřízená komise, a to nejpozději do 30 dnů od doručení.

Psychotest, nebo assessment centrum

Tyhle dvě věci se pletou často a přitom stojí na jiném principu.

Psychodiagnostika porovnává vaše odpovědi s normou, tedy s výsledky velké skupiny lidí, na které byl test standardizován. Vyhodnocuje ji psycholog a výstupem je posudek o vaší osobnosti a výkonu. Assessment centrum naproti tomu pozoruje chování v modelové situaci, hodnotitelé bývají personalisté a manažeři z firmy a sledují, jak jednáte se skupinou. Jedno měří dispozice, druhé chování v akci. Jak takový den probíhá a co se v něm hodnotí, rozebíráme v článku o tom, jak zvládnout assessment centrum.

Firmy obojí často kombinují a uchazeči pak celý den nazvou „psychotesty“, i když psycholog u toho být vůbec nemusel.

Policie ČR: vyšetření dělá vlastní psychologické pracoviště

Náborový web Policie ČR rozděluje přijímací řízení na psychotesty, fyzické testy a zdravotní prohlídku. U psychotestů píše, že ověřují „rozumové předpoklady, schopnost zachovat klid v náročných situacích, vytrvalost“. Fyzická část má čtyři disciplíny zaměřené na motoriku, sílu a vytrvalost a policie u nich sama uvádí, že jsou nastavené tak, aby je po pár týdnech přípravy zvládl i nesportovec.

Vyšetření neprovádí externí firma. Oddělení psychologických služeb policie se podle vlastního popisu činnosti „podílí na personálním výběru zjišťováním osobnostní způsobilosti, prováděním psychologických vyšetření v rámci výběrových řízení“ a vytváří pro tato vyšetření normy. Psycholog, který o vás rozhoduje, je tedy policejní zaměstnanec a zná konkrétní služební místo, na které se hlásíte.

Dvě věci, které uchazeče překvapí nejčastěji. Přijímací řízení trvá měsíce, ne týdny, takže s nástupem počítejte s velkým odstupem od podání přihlášky. A na přijetí do služebního poměru není právní nárok. Splnění všech podmínek vám tedy místo samo o sobě nezaručí. Pokud u psychologického vyšetření neuspějete, další termín podle informací policie nedostanete hned, ale s odstupem v řádu let. Přesnou aktuální lhůtu i délku řízení si ověřte na personálním pracovišti krajského ředitelství, kam se hlásíte. Tyhle údaje se v čase mění.

Armáda: oficiální popis rekrutace psychologii nezmiňuje

Zjišťovali jsme, jak psychologická část vypadá u Armády ČR, a narazili jsme na něco jiného, než jsme čekali. Oficiální stránka rezortu obrany rozepisuje rekrutační proces do sedmi kroků: online registrace, schůzka s rekrutérem, posouzení zdravotní způsobilosti, posouzení fyzické zdatnosti, pohovor s profesním poradcem, rozhodnutí o povolání do služebního poměru a nástup do kurzu základní přípravy ve Vyškově. U zdravotní části uvádí, že prohlídku absolvujete v Ústřední vojenské nemocnici Praha, ve Vojenské nemocnici Brno nebo ve Vojenské nemocnici Olomouc a výsledkem je posudek o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.

Slovo psycholog ani psychologické vyšetření se v tom výčtu neobjevuje.

To neznamená, že by u armády žádná psychologická část nebyla. Znamená to, že ji rezort veřejně nepopisuje, takže si o jejím obsahu nemá smysl číst na diskusních fórech. Co konkrétně vás čeká, se dozvíte přímo od rekrutačního pracoviště, se kterým jednáte, a ten dotaz jim položte hned na první schůzce. Termín, místo i to, co si máte přinést, patří mezi věci, na které rekrutér odpovídá běžně.

Jak celý den vypadá

Nejsrozumitelněji to popisuje Celní správa ČR, která se řídí toutéž vyhláškou jako policie. Na svém kariérním webu uvádí, že uchazeče zve „na celodenní psychologické vyšetření“ na pracoviště v Praze nebo v Olomouci, kde „vyplníte psychologické dotazníky a promluví si s vámi psycholog“. Výsledkem je závěr psychologa o způsobilosti uchazeče pro výkon služby.

Počítejte tedy s tím, že si na to musíte vzít volno. Celodenní vyšetření znamená několik hodin papírování nebo práce na počítači, přestávku a pak individuální rozhovor. Kdo přijde po noční směně, znevýhodní se zbytečně, protože únava se do výkonových částí promítne měřitelně.

Ve firmách jsou psychotesty dobrovolné a mají zákonnou hranici

Firemní výběrové řízení nefunguje jako přijímačky k bezpečnostnímu sboru. Žádná vyhláška zaměstnavateli neurčuje, co má zjišťovat, zato zákon určuje, kam nesmí.

Zaměstnavatel smí podle § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Úřad pro ochranu osobních údajů k tomu doplňuje, že jde o informace o kvalifikaci, praxi, dovednostech a znalostech, a že se uchazeč může zeptat na zdůvodnění, proč konkrétní údaj firma potřebuje. Zákon o zaměstnanosti pak v § 12 odst. 2 zakazuje ptát se na národnost, rasový nebo etnický původ, politické postoje, členství v odborech, náboženství a filozofické přesvědčení a na sexuální orientaci.

Z toho plyne praktické vodítko. Pokud dotazník míří na vaše hodnoty, víru, politiku nebo zdravotní stav bez souvislosti s prací, máte právo se zeptat, k čemu to firma potřebuje, a odpověď si nechat vysvětlit. U pozice řidiče nebo operátora nebezpečného provozu dává test pozornosti a reakcí smysl. U asistentky na tříměsíční zástup je pětihodinová baterie testů spíš signál, že firma neví, co vlastně hledá.

Ptejte se také, kdo test vyhodnocuje a jestli dostanete zpětnou vazbu. Solidní firma vám ji dá, aspoň v ústní podobě.

Připravit se dá, natrénovat ne

Kolem psychotestů koluje představa, že se dají naučit z nějakého vzoru, který stačí sehnat. Realita je jiná. Psychodiagnostické metody se v Česku prodávají podle klasifikace, která navazuje na mezinárodní standardy pro psychologické testování (APA a EFPA) a dělí metody do kategorií podle kvalifikace uživatele. Kategorie B je určená absolventům bakalářského a magisterského studia psychologie, u kategorie C se vyžaduje magisterský stupeň a k tomu odborné zaškolení. Cílem klasifikace je podle vydavatele ochrana metod před zneužitím. Co si tedy stáhnete z internetu jako „vzor psychotestů“, není ta metoda, kterou vám u vyšetření předloží.

Připravit se přesto můžete, jen jinak, než se čeká.

Vyspěte se a nejezděte na vyšetření po směně. Vezměte si brýle, pokud je nosíte na čtení, a případný sluchový aparát. Na anamnestický rozhovor si v hlavě srovnejte vlastní životopis, tedy roky u zaměstnavatelů, důvody odchodů, přerušení studia, zdravotní omezení. Když si přesná data nepamatujete, řekněte to rovnou, protože nesrovnalost mezi tím, co jste napsali do přihlášky, a tím, co říkáte psychologovi, je nápadnější než mezera v paměti. A v dotaznících odpovídejte konzistentně: většina osobnostních metod obsahuje kontrolní položky, které se ptají na totéž jinými slovy, takže stylizace do ideálního uchazeče se pozná a poškodí vás víc než průměrný výsledek.

Na co si dát pozor

Nespoléhejte na komerční přípravné kurzy, které slibují, že vás „provedou policejními psychotesty“. Skutečné zadání ani normy k dispozici nemají a to, co za peníze nacvičíte, může být úplně jiná úloha než ta, kterou dostanete.

Neberte závěr o osobnostní nezpůsobilosti jako diagnózu. Posudek se vztahuje ke konkrétnímu služebnímu místu a k požadavkům daného sboru, ne k vaší hodnotě jako člověka. Když s ním nesouhlasíte, využijte přezkum a hlídejte si lhůty.

A pozor na jednu tichou past ve firemním prostředí: pokud vám někdo výsledky testu interpretuje po telefonu bez toho, aby byl psycholog, není to psychodiagnostika, ale dojem. Zeptejte se přímo, jestli metodu vyhodnocoval odborník.

Shrnutí

• U bezpečnostních sborů se vyšetření řídí vyhláškou č. 487/2004 Sb. a končí závěrem, že jste, nebo nejste osobnostně způsobilí.
• Psycholog kombinuje pozorování, rozhovor, anamnézu a analýzu údajů, testové metody jsou jen jednou složkou.
• Nesouhlas se závěrem řeší přezkum u vedoucího psychologa ve lhůtě do 30 dnů od doručení návrhu.
• U Policie ČR trvá celé přijímací řízení měsíce a na přijetí není právní nárok. Aktuální lhůty ověřte na personálním pracovišti krajského ředitelství.
• U armády oficiální popis rekrutace psychologickou část neuvádí, zeptejte se rekrutačního pracoviště.
• Ve firmách platí § 30 odst. 2 zákoníku práce: firma smí zjišťovat jen to, co souvisí s uzavřením smlouvy, a musí vám to na dotaz zdůvodnit.
• Před vyšetřením se vyspěte, vezměte si brýle a srovnejte si vlastní životopis. Trénovat konkrétní úlohy nemá smysl, protože odborné metody jsou chráněné a běžně dostupné vzory jim neodpovídají.