Práci si hledáte potají, protože ještě nemáte jistotu, že to vyjde. Prozradit se předčasně obvykle znamená napjaté vztahy s nadřízeným, možná i horší zacházení do konce výpovědní doby. Diskrétnost se dá zvládnout, když si pohlídáte tři věci: kolik času hledání skutečně zabere, co o vás prozradí LinkedIn a jak projít pohovory tak, aby to nebilo do očí.

Nikomu nic vysvětlovat nemusíte, dokud sami nebudete chtít.

Kolik času hledání skutečně zabere

Souběžné zaměstnání hledání práce nezastaví, jen ho zpomalí. Počítejte s hodinou až dvěma denně navíc: čtení nabídek večer, psaní přihlášek o víkendu, telefonát s personalistou v obědové pauze. Zvládnutelné tempo je zhruba pět až osm promyšlených přihlášek týdně, ne dvacet odeslaných narychlo mezi dvěma poradami.

Patnáct minut u oběda na promyšlenou přihlášku nestačí. Kdo si vyhradí konkrétní bloky, třeba úterní a čtvrteční večer na reakce na inzeráty a jednu sobotní hodinu na aktualizaci životopisu, dostane se dál rychleji než ten, kdo hledání odbývá mezi poradami. Pomůže si hledání naplánovat stejně jako jinou pracovní agendu, s termíny a prioritami. Postup, jak si takový plán postavit, popisuje článek o time managementu.

Přeposílat si nabídky na firemní e-mail se nevyplácí. Někde IT loguje odchozí poštu a pracovní portály k tomu rozesílají potvrzovací zprávy, které mohou u administrátora skončit jako podezřelá aktivita ve spamovém filtru. Na komunikaci s personalisty používejte soukromý e-mail a telefon, ideálně i mimo firemní wi-fi.

Nastavení LinkedInu, které vás neprozradí

LinkedIn nabízí u funkce Open to Work neboli Otevřeno příležitostem podle anglické verze své nápovědy tři volby viditelnosti, starší česká verze popisuje jen dvě z nich. Volba pro všechny členy LinkedInu přidá k fotce rámeček #OpenToWork a status uvidí každý, včetně lidí z vaší současné firmy. Tu pro diskrétní hledání nepoužívejte. Volba jen pro vás status nikomu neukáže, LinkedIn podle ní jen vybírá doporučené nabídky.

Pro diskrétní hledání, při kterém vás náboráři najdou, slouží volba „Jen náboráři“. Podle nápovědy LinkedInu při ní status vidí pouze lidé s účtem LinkedIn Recruiter, a platforma aktivně skrývá tuto informaci před uživateli Recruiteru, kteří pracují ve firmě uvedené u vás jako současný zaměstnavatel. Sám LinkedIn ale zároveň upozorňuje, že úplné utajení nezaručuje. Stoprocentní jistotu tedy nemáte, riziko je ale výrazně nižší než u veřejného rámečku.

Modelový příklad: zaměstnankyně marketingového oddělení si zapnula Open to Work ve veřejném režimu, protože o druhé možnosti nevěděla. Do týdne jí napsal bývalý spolužák, dnes account manager u jejich hlavního klienta. O práci se spolu běžně nebavili, on přesto zprávu předal dál, prostě proto, že rámeček viděl na jejím profilu. Než stihla situaci vysvětlit nadřízenému, informace už kolovala po open space. Po tomhle zážitku přepnula profil na „Jen náboráři“ a do podpisu nové smlouvy se to dál nikam nedoneslo.

Profil ale prozradí věci i bez zapnutého Open to Work. Náhlá vlna nových kontaktů z jednoho oboru nebo nečekaně čerstvě doplněné dovednosti dovedou upoutat všímavějšího kolegu. Menší, postupné úpravy profilu působí přirozeněji než jedna velká revize provedená za víkend.

Co odpovědět, když se někdo zeptá

Dřív nebo později se někdo zeptá, proč jste poslední dobu tak zaneprázdnění nebo proč najednou trávíte přestávky na telefonu. Nemusíte lhát, stačí neodpovídat úplně. Větu „řeším teď nějaké osobní věci“ kolega obvykle přijme bez dalších otázek, protože zasahuje do soukromí, kam se nikomu nechce dál rýpat.

Horší je to s přímými dotazy typu „nechceš od nás náhodou odejít“. Tam pomůže odpovědět věcně, ale bez detailu: potvrdit, že momentálně přemýšlíte o dalším směru, aniž řeknete, komu voláte nebo na jaký pohovor jdete. Kdo zapírá příliš důrazně, často působí podezřeleji než ten, kdo odpoví stroze a vrátí se k práci.

Pohovory bez absence, která bije do očí

Opakovaná nemoc v pondělí dopoledne je vzorec, kterého si po čase všimne i méně všímavý nadřízený. Lepší je domluvit pohovor na začátek nebo konec pracovní doby, případně si vzít volno na celý den a stihnout víc schůzek najednou. Na jednu absenci tak připadá víc příležitostí, ne jen jedna.

Pro plánování volna se hodí vědět, kolik dovolené vlastně máte k dispozici a jak se čerpání počítá – tomu se věnuje článek o nároku na dovolenou. Někteří zaměstnanci raději sáhnou po neplaceném volnu, pokud ho zaměstnavatel povolí, nebo náhradním volnu za přesčasy, aby dovolenou nevyčerpali předčasně a nezůstali bez rezervy na běžnou dovolenou. Náhradní volno místo příplatku za přesčas ale zákoník práce váže na dohodu se zaměstnavatelem, a když ho zaměstnavatel neposkytne do tří měsíců od přesčasu (nebo v jinak dohodnuté době), vyplatí vám místo něj příplatek.

Videohovor z kanceláře je riziko samo o sobě. Sluchátka a zavřené dveře pomůžou jen do chvíle, než někdo nahlédne přes rameno na obrazovku s cizím logem. Pohovor přes video raději veďte z auta, z domova o polední pauze, nebo ho posuňte na dobu mimo pracovní dobu, pokud to firma nabízí.

Kdy a jak přijde na řadu výpověď

Výpověď patří na konec procesu, ne na jeho začátek. Dává smysl ji podat až ve chvíli, kdy máte podepsanou novou smlouvu, ne dřív. Detailní postup, lhůty a formální náležitosti výpovědi ze strany zaměstnance najdete v samostatném článku Výpověď ze strany zaměstnance.

Do té doby počítejte s tím, že výpovědní doba při vaší výpovědi trvá podle zákoníku práce nejméně dva měsíce a začíná dnem, kdy výpověď doručíte zaměstnavateli. Nový zaměstnavatel na vás tak bude čekat déle, než by si sám přál. Zmiňte to při jednání o nástupu rovnou, ušetří to komplikace oběma stranám.

Síť kontaktů je bezpečnější než inzerát

Reagovat na veřejný inzerát znamená poslat životopis do systému, kde ho může vidět kdokoliv s přístupem, včetně bývalého spolužáka, který dnes sedí v HR u konkurence vaší firmy. Bezpečnější cesta je domluvená schůzka přes někoho, komu důvěřujete, nebo přímé oslovení firmy, která zrovna inzerát nemá.

Proč firmy část míst vůbec neinzerují a jak se k nim dostat přes známé nebo přímým oslovením, popisuje článek o skrytém trhu práce. Konkrétní postup, jak firmě napsat, popisuje článek jak oslovit firmu napřímo. Kdo chce projít celým hledáním od začátku, tedy i fázemi před diskrétním režimem, najde obecnou strategii hledání práce v samostatném článku.

Na co si dát pozor

Reference si nechte prověřit až ve chvíli, kdy má firma opravdu vážný zájem, ne u každého prvního kola. Bývalý kolega, kterého oslovíte z ničeho nic, snadno pošle zprávu dál, i bez zlého úmyslu.

Firemní notebook a telefon nepoužívejte na nic, co souvisí s hledáním práce. Historie prohlížeče, kalendář synchronizovaný s firemním účtem i sdílené dokumenty mohou být dohledatelné zpětně, často i dlouho po smazání. Zákoník práce navíc zakazuje používat počítač a telefon zaměstnavatele pro osobní potřebu bez jeho souhlasu a zaměstnavatel smí tento zákaz přiměřeně kontrolovat. Kontrolovat vaši elektronickou poštu nebo odposlouchávat a nahrávat hovory smí jen tehdy, když k tomu má závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti, a o rozsahu a způsobu takové kontroly vás musí přímo informovat.

Nespěchejte s odchodem jen proto, že máte za sebou náročný týden. Rozhodnutí odejít má být důsledek srovnání konkrétní nabídky s tím, co máte teď, ne reakce na jeden špatný den.

Shrnutí

Diskrétní hledání práce stojí na třech pilířích: vlastním čase mimo firemní zdroje, opatrném nastavení LinkedInu na „Jen náboráři“ a promyšleném plánování pohovorů, aby nepůsobily jako vzorec. Výpověď přichází na závěr, po podpisu nové smlouvy, ne dřív. A čím víc hledání vedete přes lidi, které znáte, tím menší je riziko, že se zpráva donese tam, kam nemá.