Životopis programátora nebo jiného IT specialisty projde obvykle dvěma čtenáři. Nejdřív ho recruiter nebo náborový program porovná s inzerátem a hledá názvy technologií, pak ho otevře technický vedoucí a čte, co jste na těch technologiích doopravdy dělali. Poradíme, jak napsat sekci technologií, čím doplnit popis projektů a v jakém stavu má být profil na GitHubu, než na něj dáte odkaz.
Dvojí čtenář a co z toho plyne pro první stranu
První kolo je porovnávací. Někdo bez technického zázemí prochází desítky dokumentů a hledá shodu s nabídkou. Druhé kolo je odborné a tam se řeší hloubka.
Seznam technologií proto patří na první stranu, nejlépe hned pod profil. Když je schovaný dole na druhé straně pod zájmy, první kolo neprojde.
Dvě strany A4 jsou v IT běžné, protože samotný stack zabere půl sloupce. Třetí strana už bývá výčet všeho, čeho jste se kdy dotkli. Čím se čtení životopisu liší v jiných oborech, shrnuje přehled životopisu podle profese.
Sekce technologií: seskupte je a připište hloubku
Řádek s padesáti slovy oddělenými čárkami nikomu nepomůže. Čtenář z něj nepozná, co používáte denně a co jste zkusili jednou na hackathonu. Rozdělte technologie do skupin a u těch hlavních napište úroveň slovem:
Jazyky: Java (7 let produkčně), Kotlin (2 roky), Python (interní skripty a nástroje)
Backend a data: Spring Boot, Hibernate, PostgreSQL, Kafka
Infrastruktura: Docker, GitLab CI, AWS (EC2, S3, RDS), Kubernetes na úrovni základů
Nástroje: Git, IntelliJ IDEA, Jira, Grafana
Hvězdičkové stupnice a procentní pruhy z grafických šablon tady škodí dvakrát. Technický vedoucí neví, co znamená Python na tři hvězdičky z pěti, a náborový program z obrázku nepřečte nic.
Do seznamu nedávejte nic, o čem byste u pohovoru nechtěli mluvit. Každá položka je pozvánka k otázce. Obecná pravidla pro zápis dovedností a jejich úrovně shrnuje text o dovednostech do životopisu.
Praxe: jaký systém, jaká část stacku, jak velký provoz
Popis „vývoj a údržba webových aplikací, práce v týmu, spolupráce s testery“ nedá čtenáři nic. Chybí v něm to podstatné: co jste stavěli, jak velké to bylo a co z toho jste dělali osobně.
Ke každé pozici napište, jaký systém jste vyvíjeli, která část stacku byla vaše, kolik lidí bylo v týmu a v jakém provozu to běželo.
Původní verze: „Vývoj a údržba interních aplikací v Javě.“
Přepis: „Backend objednávkového systému pro e-shop se 40 tisíci objednávkami měsíčně. Java a Spring Boot, tým pěti vývojářů a jednoho testera, dvoutýdenní sprinty. Přepsal jsem synchronizaci skladu z nočního dávkového běhu na frontu v Kafce, tím skončily reklamace kvůli nesouhlasícím skladovým stavům.“
Čísla se v IT hledají snáz, než se zdá. Počet uživatelů, požadavků za sekundu, velikost databáze, počet služeb, doba nasazení, délka běhu testů. Když žádné nemáte, popište rozsah slovy: velikost týmu, délka projektu, jestli šlo o nový systém nebo o převzatý kód po někom jiném.
Práci na starším systému neschovávejte. Firma, která má v produkci deset let starou aplikaci v PHP, hledá přesně někoho, kdo v tom už žil a nebude ji chtít hned přepsat.
GitHub a portfolio: na odkaz se opravdu kliká
Odkaz na GitHub, GitLab nebo osobní web je ve vývojářském životopise běžný. Na rozdíl od jiných oborů na něj čtenář opravdu klikne, obvykle až ve druhém kole a se zájmem podívat se do kódu.
Než odkaz vložíte, projděte si profil očima cizího člověka:
- Je nahoře připnutých pár repozitářů, které chcete ukázat, nebo se na první místo dostal fork cizího tutoriálu z roku 2019?
- Má hlavní projekt README, ze kterého jde poznat, co dělá a jak se spustí?
- Nezůstal v historii commitů přístupový klíč nebo heslo do testovací databáze?
- Není poslední commit tři roky starý?
Prázdný a zaprášený profil uškodí víc, než kdyby v životopise žádný odkaz nebyl.
Když všechnu vaši práci kryje smlouva o mlčenlivosti, což je u firemního vývoje běžné, nahraďte GitHub jinak. Funguje příspěvek do cizího open source projektu, technický článek, přednáška na meetupu nebo popis architektury, kterou jste navrhli, bez jmen klientů a bez čísel ze smlouvy.
Vzor: kostra životopisu pro vývojáře
Pořadí, které v IT funguje:
- Jméno, pozice, telefon, e-mail, město, odkaz na GitHub a případně na LinkedIn.
- Profil na tři až čtyři řádky: co děláte, v čem, jak dlouho a co hledáte.
- Technologie rozdělené do skupin.
- Praxe od nejnovější, u posledních dvou pozic rozepsaná.
- Projekty mimo zaměstnání, pokud máte co ukázat.
- Vzdělání a certifikace s rokem získání.
- Jazyky, hlavně úroveň angličtiny zvlášť na dokumentaci a zvlášť na hovory.
Sekci koníčků klidně vypusťte. Místo po ní spolehlivě zaplní stack. Obecnou stavbu dokumentu, která platí napříč obory, rozebírá rozcestník k životopisu.
Tahle kostra ovšem nesedí všem. Konzultantské a agenturní firmy i klienti, kteří vývojáře berou na kontrakt přes agenturu, čekají jiné pořadí: nahoře přehled zakázek u jednotlivých klientů s délkou nasazení a s vaší rolí, technologie pak u každé zakázky zvlášť. Kdo míří tímhle směrem, ať si formát ověří v inzerátu nebo u zprostředkovatele dřív, než dokument přepíše.
Když nemáte komerční praxi nebo měníte specializaci
Bez placené praxe nahradí sekci zkušeností projekty. Popisujte je stejně jako práci: co aplikace dělá, jaké technologie jste použili, kolik času vám zabrala a co bylo na jejím sestavení nejtěžší. Aplikace na úkoly poskládaná podle návodu z YouTube do životopisu nepatří, protože ho poslal i dalších padesát uchazečů.
Při přesunu uvnitř IT, například z testování do vývoje nebo ze správy serverů do provozu aplikací, nechte původní praxi celou. Testerská minulost je u vývojáře přednost, kterou si tým rád vezme. Změňte profil a pořadí technologií, ať nahoře stojí to, kam míříte, a dopište, co jste v nové roli reálně odvedli.
Na co si dát pozor
Grafické šablony se dvěma sloupci, ikonami a barevnými pruhy dopadají v náborových programech nejhůř. Text ze dvou sloupců se často načte proházený a část se ztratí. Jednosloupcové PDF je u vývojářské pozice bezpečnější.
Slova „fullstack“ nebo „senior“ bez upřesnění neříkají nic. Napište, kde je vaše těžiště a co na druhé straně stacku zvládnete sami.
Seznam technologií nenafukujte o věci ze školení, které jste nikdy nepoužili. U pohovoru se to pozná během dvou otázek a shodí to i tu část životopisu, která byla pravdivá.
Zkontrolujte, jestli jsou odkazy v PDF opravdu klikací. Adresa napsaná jako obyčejný text ubere přesně tolik, kolik měla přinést.
Shrnutí
Vývojářský životopis stojí na dvou věcech, které jinde tolik nerozhodují: na seskupené sekci technologií s uvedenou hloubkou a na popisu projektů, ze kterých jde poznat měřítko provozu a vaši roli v týmu. Odkaz na kód přidávejte jen tehdy, když za obsahem profilu stojíte.
Před odesláním si otevřete inzerát vedle svého dokumentu. Porovnejte, jestli se technologie z prvních pěti řádků nabídky objevují i u vás na první straně. Když ne, buď je tam dostaňte pravdivou cestou, nebo si vyberte jinou nabídku.
