Na brigádu, do provozu nebo na inzerát, kde firma chce hlavně kontakt a přehled praxe, stačí životopis na jednu stranu bez grafiky. Jednoduchý životopis má pevnou kostru a poskládáte ho za půl hodiny. Ukážeme, co v něm zůstane, co z něj vyhodit a kdy se minimalistická verze nevyplatí.
Kdy jednoduchý životopis stačí
Na inzerát na obsluhu vysokozdvižného vozíku nikdo nečeká pětiřádkový profil o tom, jak jste orientovaní na výsledek. Firma chce vědět, jestli máte průkaz, kde jste s vozíkem jezdili a odkdy můžete nastoupit. Stejně to funguje u brigád, sezónních prací, dohod, u míst ve výrobě, skladu, gastronomii, úklidu nebo za volantem. Nábor tam běží rychle a často telefonem, takže rozhoduje, jak snadno se z dokumentu vytáhne kontakt, praxe a doklady.
Minimalistická verze se hodí i ve chvíli, kdy vaše praxe mluví sama za sebe. Když děláte deset let stejnou profesi u dvou zaměstnavatelů, nemá dokument co vylepšovat.
Svoje místo má také tam, kde životopis nikdo nečte na monitoru. Personální agentury a provozy si ho často tisknou, zakládají do složky nebo si na něj rovnou píší poznámky z telefonátu. Na černobílé tiskárně se z barevné grafiky stane šedá kaše, obyčejný černý text vydrží čitelný.
Soubor ke stažení tu nenajdete. Vzor je rozepsaný níž po sekcích, takže ho přepíšete do Wordu nebo Dokumentů Google během chvilky. Kdo chce hotovou šablonu, sáhne po některém z online editorů životopisů.
Co v jednoduchém CV zůstane a co z něj vypadne
Zůstat musí čtyři věci: kontakt, praxe s obdobími, vzdělání a doklady či dovednosti, které jsou pro danou práci podmínkou. Řidičský průkaz, průkaz na vysokozdvižný vozík, svářečský průkaz, zdravotní průkaz, úroveň jazyka u pozic, kde se s ním pracuje.
Ven jde všechno ostatní. Koníčky, rodinný stav, datum narození, celá adresa včetně čísla popisného, hodnotící hvězdičky u dovedností, věta o referencích na vyžádání. Stejně tak grafika: barevné pruhy, ikony, dva sloupce, rámečky. Ven patří i doložka se souhlasem se zpracováním osobních údajů. V Česku jde o zažitý zvyk, jenže k posouzení vaší přihlášky ji firma nepotřebuje. Údaje z přihlášky zpracovává na jiném právním základu, totiž kvůli krokům před uzavřením smlouvy, o které požádal sám uchazeč. Souhlas přichází na řadu až tehdy, když si chce firma dokument nechat v databázi po skončení řízení, a v takovém případě si o něj řekne sama a vlastní formulací. Úřad pro ochranu osobních údajů dlouhodobě doporučuje souhlas nevyžadovat všude tam, kde platí jiný právní důvod. Souvislosti rozebírá přehled chyb v životopise.
Fotku můžete a nemusíte přidat. U provozních pozic ji personalisté běžně nečekají a bez ní ušetříte místo.
Když jste přes agenturu dělali totéž ve třech provozech, spojte to do jedné položky s poznámkou, že šlo o agenturní nasazení. Ušetříte půl stránky a čtenář z jedné položky pozná víc než z pěti krátkých řádků pod sebou.
Jedna informace se naopak vyplatí připsat, i když v šablonách nebývá. Datum, odkdy jste schopní nastoupit. Ve vzoru níž proto k té čtveřici přibývá jako pátá položka a u rychlých náborů rozhoduje.
Vzor: co napsat do každé sekce
- Jméno a kontakt na dvou řádcích. Jméno tučně, pod ním telefon, e-mail a město. E-mail ve tvaru jmeno.prijmeni, ne přezdívka ze střední školy.
- Praxe od nejnovější položky. U každé pozice název práce, firma, město a období od kdy do kdy. Pod tím jeden až dva řádky s tím, co jste dělali. U skladníka stačí „příjem a výdej zboží, práce s terminálem, VZV“.
- Vzdělání jedním až dvěma řádky. Škola, obor, rok ukončení. U vyučených stačí obor a výuční list, seznam předmětů nikoho nezajímá.
- Dovednosti a doklady. Krátký výčet toho, co je pro práci podmínkou. Bez sebehodnocení typu „pokročilá znalost“, radši napište, co s tím reálně děláte.
- Poslední řádek: datum, odkdy můžete nastoupit. Doložku se souhlasem se zpracováním údajů si odpusťte, k posouzení přihlášky ji firma nepotřebuje.
Celé to má vejít na jednu stranu A4. Font Arial nebo Calibri, velikost 11, nadpisy sekcí tučně. Nakonec uložte dokument jako PDF a pojmenujte soubor příjmením, ať se dá v přeplněné schránce dohledat.
Kdy minimalistická verze uškodí
Jakmile se hlásíte na kancelářskou, odbornou nebo vedoucí pozici, jednoduchá verze začne pracovat proti vám. Tam personalista porovnává uchazeče podle toho, co konkrétně dokázali, a holý výčet zaměstnavatelů mu na to nestačí.
Když inzerát nebo formulář žádá strukturovaný životopis, chce firma přehledné členění do pojmenovaných sekcí a podrobněji popsanou praxi. Co přesně tenhle pojem znamená, jsme rozebírali v článku o strukturovaném životopise.
Minimalistická verze také nic neschová. Máte v kariéře delší pauzu nebo míříte do jiného oboru? Holý seznam pozic tyhle věci vytáhne na světlo bez kontextu. V takovém případě funguje spíš funkční životopis, který obsah přeskládá podle dovedností.
Kde se jednoduché CV nejčastěji zadrhne
Jednoduchý neznamená odbytý. Překlep v telefonním čísle, chybějící rok u zaměstnání nebo dokument poslaný jako fotka z mobilu vyřadí uchazeče rychleji než chybějící profil.
U rychlých náborů rozhoduje telefon, protože firma potřebuje obsadit směnu a na korespondenci nemá čas. Mějte nastavenou hlasovou schránku a jméno v ohlášení, jinak se ozve někdo jiný a místo je pryč.
Pozor na šablony postavené na tabulkách. Vypadají uspořádaně, jenže náborový systém z nich čte hůř. Jednoduchá tabulka většinou projde, složitá rozhodí pořadí údajů a karta uchazeče se vyplní jen zčásti. Co s tím, rozebírá text o životopisu pro ATS.
Jedna strana neznamená mikroskopické písmo. Když text stlačíte na velikost 8, aby se vešel, uberte radši obsah. Vyhoďte nejstarší brigády a nechte kolem každé sekce prázdné místo.
Shrnutí
Jednoduchý životopis má smysl tam, kde se rozhoduje rychle a podle konkrétních dokladů. Vejde se na jednu stranu, obsahuje kontakt, praxi s obdobími, vzdělání, doklady, které práce vyžaduje, a datum nástupu. Všechno ostatní zdržuje čtenáře, který má na dokument minutu.
Hranice formátu je přitom jasná. Jakmile začne rozhodovat, co konkrétně jste dokázali, minimalistická verze přestává stačit a na řadu přijde podrobnější dokument. Mějte proto připravené obě verze.
