„Nevím, co chci dělat” slyší kariérní poradci od úplných absolventů stejně často jako od lidí po patnácti letech praxe. Rozdíl je jen v tom, čeho se ta nejistota týká. Jeden neví, kam vůbec začít, druhý má za sebou kariéru, která mu přestala dávat smysl, a neví, co s tím.

V obou případech pomáhá stejný postup. Nejde o jedno zjevení, po kterém je najednou všechno jasné, ale o čtyři na sebe navazující kroky: zjistit, co vám jde, ujasnit si, co je pro vás v práci důležité, najít, kde pro vás práce dává smysl, a teprve pak z toho poskládat konkrétní rozhodnutí. Tenhle článek provede celým postupem a ukáže, kde v rubrice najdete hlubší rozbor jednotlivých částí.

Proč se lidé v kariéře cítí ztracení

Nejistota ohledně směru se skoro vždy objeví v jedné ze tří situací. Buď člověk teprve vstupuje na trh práce a nemá se srovnáním, podle čeho se rozhodnout. Nebo dělá roky práci, která mu jde, ale přestala ho bavit. Nebo přišel o práci a zjišťuje, že návrat ke stejnému oboru už nechce.

Ve všech třech situacích lidé často sáhnou po rychlém řešení: jeden test, jeden rozhovor s kamarádem, jedno rozhodnutí ze zoufalství. Problém je, že směřování v kariéře se skládá z víc vrstev, a pokud vynecháte jednu z nich, rozhodnutí, které z toho vzejde, obvykle za pár měsíců přestane fungovat.

Krok 1: co vám jde – silné stránky

Prvním krokem je zjistit, co děláte snadněji než většina lidí kolem vás a co vás přitom nevyčerpává. Nejde o to, v čem jste se něco pracně naučili, ale o věci, které vám jdou přirozeně a dlouhodobě vás baví, i když jsou náročné.

Lidé své silné stránky často přehlížejí právě proto, že jim připadají samozřejmé. Pokud umíte rychle uklidnit rozčileného klienta nebo srozumitelně vysvětlit složitou věc, může vám to připadat obyčejné. Kolegovi, kterému stejná situace vezme celé odpoledne, přijde totéž jako výjimečná schopnost.

Konkrétní cvičení, jak silné stránky rozpoznat (přes zpětnou vazbu od okolí, sledování vlastní energie a princip talentu), najdete v článku o tom, jak zjistit své silné stránky a využít je v práci.

Krok 2: co je pro vás důležité – hodnoty

Silné stránky říkají, co umíte. Hodnoty říkají, za jakých podmínek vám to bude dávat smysl dělat dlouhodobě. Dva lidé se stejnou silnou stránkou v komunikaci mohou skončit v úplně jiných oborech, protože jeden potřebuje stabilitu a jasná pravidla, druhý naopak volnost a proměnlivost.

Hodnoty v práci nejsou totéž co obecné životní hodnoty typu poctivost nebo rodina. Jde spíš o konkrétní preference: potřebujete vidět výsledek své práce hned, nebo vám nevadí čekat měsíce na výstup rozsáhlého projektu? Chcete rozhodovat sami, nebo vám vyhovuje jasně daný rámec od nadřízeného? Je pro vás důležitější vysoký plat, nebo flexibilní čas?

Praktický způsob, jak si hodnoty ujasnit, je zpětně projít poslední tři zaměstnání nebo situace, ve kterých vám bylo v práci opravdu dobře, a ptát se, co konkrétně tehdy fungovalo. Stejně důležité je udělat totéž se situacemi, kdy vás práce vyčerpávala: co konkrétně chybělo nebo přebývalo.

Krok 3: kde pro vás práce dává smysl

Třetí vrstva je subjektivnější a víc individuální než první dvě. Smysl práce nemusí souviset s tím, jak „záslužný” obor je zvenčí. Pro někoho dává smysl přímý kontakt s lidmi, kterým pomáhá. Pro jiného je smysluplná práce ta, kde vidí hmatatelný výsledek: postavenou budovu, fungující systém, vyřešený problém.

Časté je nedorozumění, že smysl musí být spojený s pomáháním druhým nebo se společensky uznávaným oborem. Řada lidí, kteří tímhle směrem svou kariéru posunuli, po čase zjistí, že jim smysl chyběl i tak, protože zaměnili obecnou představu o smysluplnosti za tu svou vlastní.

Užitečná otázka zní: po jaké práci jste odcházeli domů s pocitem, že den měl smysl, i když byl náročný? Odpovědi na tuhle otázku bývají konkrétnější a spolehlivější než abstraktní přemýšlení o poslání.

Krok 4: jak z toho udělat konkrétní volbu

Silné stránky, hodnoty a smysl dohromady nedávají automaticky jméno konkrétní pozice. Dávají rámec, do kterého pak můžete zařazovat konkrétní možnosti a poměřovat je.

V praxi to znamená vypsat si dvě až tři varianty, které zvažujete (změna oboru, jiná pozice ve stejné firmě, samostatná činnost) a u každé se zeptat: využívá moje silné stránky? Odpovídá tomu, co potřebuji od práce? Dává mi to smysl v tom, co jsem si ujasnil v předchozím kroku?

Žádná varianta obvykle nesplní všechny tři podmínky na sto procent. Cílem není najít dokonalou shodu, ale variantu, která sedí nejvíc a u které jste ochotni přijmout kompromisy, o kterých víte dopředu.

Příklad: Petr pracoval osm let jako projektový manažer ve stavební firmě. Zjistil, že jeho silnou stránkou je vysvětlování složitých věcí jednoduše a že mu vadí prostředí s málo prostorem pro vlastní rozhodování. Zvažoval tři varianty: interní školitel ve stejné firmě, samostatný konzultant, přechod do IT projektového řízení. Vybral si interní pozici školitele, protože nejlíp odpovídala jeho silné stránce i potřebě jistoty, kterou měl kvůli rodinné situaci, i když věděl, že plat bude zpočátku nižší než na dosavadní pozici.

Nástroje, které mohou pomoct

Kromě vlastní reflexe existuje řada testů a diagnostických nástrojů, které mohou proces urychlit nebo dát vašim závěrům druhý úhel pohledu: od rychlých online testů typu MBTI přes nástroje zaměřené na talenty až po hlubší bilanční diagnostiku vedenou odborníkem. Žádný z nich ale nenahradí kroky popsané výše, spíš je doplní o strukturovanější data. Co od nich čekat, shrnujeme i v článku test povolání: jaká práce se k vám hodí.

Přehled nejpoužívanějších testů, jejich silné a slabé stránky a doporučení, pro koho se který hodí, najdete v samostatném článku o kariérních testech v této rubrice.

Kdy hledání směru zvládnete sami a kdy se vyplatí poradce

Popsaný postup zvládne velká část lidí sama, s tužkou a papírem a trochou trpělivosti. Rozhovor s odborníkem má smysl hlavně ve třech situacích: pokud jste procesem prošli a pořád vám nevychází žádná jasná odpověď, pokud řešíte zásadní křižovatku s vysokými sázkami (dlouhá pauza v kariéře, návrat po nemoci, změna oboru ve středním věku), nebo pokud vám chybí objektivní pohled zvenčí, protože vlastní úsudek je zkreslený aktuální frustrací z práce.

Kariérový poradce nebo psycholog v takové situaci nedělá nic zázračného. Pracuje se stejnými kroky, jaké popisuje tenhle článek, jen strukturovaněji a s odstupem, který u sebe sama těžko najdete.

Časté chyby při hledání směru

Nejčastější chybou je hledat odpověď v jednom kroku a přeskočit ostatní. Někdo se soustředí jen na to, co ho baví (smysl), a ignoruje, jestli mu to jde (silné stránky) nebo jestli mu to sedí prakticky (hodnoty jako stabilita nebo plat). Výsledkem je rozhodnutí, které vydrží pár měsíců nadšení a pak narazí na realitu.

Druhá častá chyba je čekat na jistotu, než člověk cokoliv udělá. Naprostá jistota při rozhodování o kariéře nepřijde nikdy, ani po testech, ani po rozhovoru s poradcem. V určité fázi je potřeba udělat rozhodnutí s neúplnými informacemi a nechat si prostor ho v budoucnu upravit.

Třetí chybou je srovnávat vlastní cestu s cizí. Kolega, kamarád nebo influencer na sociální síti, který „našel to pravé”, měl jiné silné stránky, jiné hodnoty i jinou životní situaci. Jejich řešení nemusí fungovat pro vás, ani kdyby vypadalo lákavě.

Na co si dát pozor

Hledání směru není jednorázový úkol, který jednou vyřešíte a máte navždy hotovo. Hodnoty i priority se v průběhu kariéry mění: co bylo důležité ve dvaceti letech, nemusí platit ve čtyřiceti. Má smysl se k celému procesu vracet v momentech, kdy cítíte, že práce přestala fungovat, ne čekat, až to bude nesnesitelné.

Zároveň platí, že hledání dokonalé shody mezi prací a vaší osobností vede často spíš k ochromení než k rozhodnutí. Reálný pracovní trh nabízí kompromisy, a schopnost je přijmout je stejně důležitá jako schopnost sebe poznat.

Shrnutí

Najít směr v kariéře znamená projít čtyři kroky v pořadí: zjistit, co vám jde, ujasnit si, co od práce potřebujete, najít, kde pro vás dává smysl, a z toho poskládat konkrétní rozhodnutí mezi reálnými možnostmi.

Podrobnější postup ke každému z kroků (hledání silných stránek, přehled kariérních testů a další témata rubriky Sebepoznání a směřování) najdete v navazujících článcích, které se postupně doplňují. Pokud po projití celým postupem pořád tápete, má smysl zvážit konzultaci s kariérovým poradcem nebo psychologem, kteří se zaměřují na pracovní směřování.