Živnost dává volnost v tom, kdy a pro koho pracujete. Přesouvá na vás ale výpočet daně z příjmu, který dřív dělala mzdová účtárna. Většina začínajících OSVČ se přitom nejdřív ptá, kolik zaplatí. Praktičtější je začít u toho, jakým způsobem budete danit, protože tahle volba se dělá dopředu a během roku se už jen tak nemění.
Poradíme, jak se daň z podnikání počítá, čím se liší paušální daň od výdajového paušálu a do kdy se podává přiznání. Zálohy na sociální a zdravotní pojištění mají vlastní pravidla i vlastní formuláře, tady je zmíníme jen tam, kde se s daní přímo potkávají. Kdo teprve zvažuje odchod ze zaměstnání, najde první kroky v samostatném návodu, jak začít podnikat.
Dvě cesty, jak zdanit příjem z podnikání
První cesta je běžné zdanění. Vedete evidenci příjmů a výdajů, po skončení kalendářního roku podáte přiznání k dani z příjmů fyzických osob a v něm si daň spočítáte. Výdaje v přiznání uplatníte buď procentem z příjmů, nebo podle skutečných dokladů.
Druhá cesta je paušální režim, kterému se běžně říká paušální daň. Místo přiznání platíte každý měsíc jednu částku, ve které je daň z příjmu i sociální a zdravotní pojistné dohromady. Přiznání ani přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ pak nepodáváte, pokud během roku neporušíte podmínky.
Rozdíl je i v tom, jak režim reaguje na slabý rok. U běžného zdanění se daň odvíjí od skutečného zisku, takže když zakázky nechodí, zaplatíte míň. V paušálním režimu platíte pevnou částku bez ohledu na to, jak se rok vydařil.
Zaměstnanci tuhle volbu neřeší, daň jim strhává zaměstnavatel a rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou vidí rovnou na výplatní pásce. Živnostník si tenhle výpočet dělá sám.
Jak se daň z příjmu počítá
Základ daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji ze samostatné činnosti. Ne obrat, ale právě ten rozdíl. Do příjmů se přitom v daňové evidenci počítá to, co vám do konce roku skutečně dorazilo na účet nebo do pokladny, ne datum vystavení faktury. Prosincová faktura zaplacená v lednu tedy spadá až do dalšího roku.
Ze základu daně se počítá 15 %. Vyšší sazba 23 % se týká jen části ročního základu, která přesáhne 36násobek průměrné mzdy, pro rok 2026 jde o 1 762 812 Kč. Na tuhle hranici začínající živnostník obvykle nedosáhne.
Od vypočtené daně se odečítají slevy. Základní sleva na poplatníka je 30 840 Kč ročně a uplatní ji každý, kdo přiznání podává, i ten, kdo podnikal jen část roku. Podle měsíců se nekrátí.
Příklad: grafička v živnosti volné vyfakturuje za rok 900 000 Kč a uplatní výdaje paušálem 60 %, tedy 540 000 Kč. Základ daně vyjde 360 000 Kč, patnáct procent z toho je 54 000 Kč. Po odečtení slevy na poplatníka zaplatí na dani z příjmu 23 160 Kč.
Propočet je zjednodušený. Kdo má děti, hypotéku nebo si spoří na penzi, uplatní další slevy a odpočty a výsledná daň bude nižší. Kdo podniká vedle zaměstnání, sčítá oba příjmy v jednom přiznání a zálohy, které za něj během roku odvedl zaměstnavatel, se do výpočtu započítají. Jak vzniká čistá mzda z hrubé, rozebíráme v samostatném textu.
Výdaje procentem z příjmů
Výdajový paušál znamená, že místo sbírání účtenek odečtete od příjmů pevné procento. Nic nedokládáte, stačí vést evidenci příjmů a pohledávek.
Procenta se liší podle toho, co děláte:
- 80 % u zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a u řemeslných živností, nejvýše 1 600 000 Kč
- 60 % u ostatního živnostenského podnikání, nejvýše 1 200 000 Kč
- 40 % u jiné samostatné činnosti, například u svobodných povolání a autorských honorářů, nejvýše 800 000 Kč
- 30 % u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše 600 000 Kč
Strop znamená, že paušál dál neroste. Řemeslník s příjmem 2,5 milionu korun si tedy neodečte 80 % z celé částky, ale zastaví se na 1 600 000 Kč.
Zařazení činnosti do správné skupiny nebývá vždy jednoznačné. Kadeřnice, instalatér, pekař nebo zámečník mají řemeslnou živnost s 80 %, běžná volná živnost spadá na 60 %. Pokud si nejste jistí, kam vaše činnost patří, ověřte si to podle živnostenského oprávnění, ne podle toho, jak práci sami popisujete klientům.
Ještě jedno omezení. V rámci příjmů ze samostatné činnosti si nemůžete vybrat paušál u jedné zakázky a skutečné výdaje u druhé. Zvolená metoda platí pro celou samostatnou činnost za daný rok.
Kdy se vyplatí počítat skutečné výdaje
Skutečné výdaje dávají smysl tam, kde reálné náklady převyšují to, co byste dostali paušálem. Typicky jde o provozy s materiálem, zbožím, nájmem dílny nebo drahým vybavením.
Příklad: truhlář s příjmem 1 200 000 Kč a řemeslnou živností si paušálem odečte 960 000 Kč. Pokud jeho skutečné náklady na materiál, nájem a nářadí dělají za rok 700 000 Kč, vychází mu paušál výhodněji a ještě si ušetří práci s doklady.
Obrácený případ je živnostník ve stavebnictví, který protočí velký objem materiálu. Tam skutečné výdaje běžně převýší i osmdesátiprocentní paušál a vedení daňové evidence se vyplatí.
Skutečné výdaje ovšem znamenají evidenci, archivaci dokladů a přesnější účtování. Kdo na to nemá čas ani účetní, ušetří sice na dani, ale zaplatí za to svým časem.
Přechod mezi oběma metodami má vlastní pravidla. V roce změny musíte základ daně upravit o pohledávky, závazky a zásoby, a často to znamená podat dodatečné přiznání za rok předchozí. Tenhle krok se snadno podcení, proberte ho s daňovým poradcem ještě před koncem roku.
Paušální daň: jedna platba místo tří
Paušální režim funguje od roku 2021 a je dobrovolný. Finančnímu úřadu posíláte jednu měsíční zálohu, ve které je daň z příjmu, pojistné na důchodové pojištění i pojistné na zdravotní pojištění.
Vstoupit do něj může OSVČ, jejíž příjmy ze samostatné činnosti za předchozí rok nepřesáhly dva miliony korun. Nesmí být přitom plátcem DPH ani dlužníkem v insolvenčním řízení. Režim má tři pásma a zařazení do konkrétního pásma závisí kromě výše příjmů i na typu činnosti a na tom, jaký výdajový paušál by k ní patřil.
Měsíční zálohy pro rok 2026 podle Finanční správy:
| Pásmo | Měsíční záloha |
|---|---|
| I. pásmo | 9 162 Kč |
| II. pásmo | 16 745 Kč |
| III. pásmo | 27 139 Kč |
V prvním pásmu tvoří samotná daň z příjmu jen 100 Kč měsíčně. Zbytek jde na důchodové pojištění (5 756 Kč) a na zdravotní pojištění (3 306 Kč).
Záloha je splatná do 20. dne měsíce, za který ji platíte. Oznámení o vstupu do paušálního režimu podáte do 10. dne rozhodného zdaňovacího období, tedy do 10. ledna. Kdo živnost zakládá v průběhu roku, oznamuje vstup do dne, kdy činnost zahájí.
Rok 2026 ukázal, že částky nejsou dané napořád. Do června se v prvním pásmu platilo 9 984 Kč měsíčně, od července 9 162 Kč, a to zpětně od 1. ledna. Poplatníkům v prvním pásmu tak za leden až červen vznikl přeplatek 4 932 Kč. Finanční správa k tomu uvedla, že si jím mohli snížit zálohu splatnou 20. července, kdy místo 9 162 Kč stačilo poslat 4 230 Kč. Kdo přeplatek do konce roku nevyužije, může po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení.
Komu se paušální daň nevyplatí
Slabina paušálního režimu se ukáže tam, kde by běžné přiznání dovolilo daň stlačit dolů.
V paušálním režimu neuplatníte slevu na manžela nebo manželku, daňové zvýhodnění na děti ani odpočty za úroky z hypotéky, penzijní spoření nebo dary. Živnostník se dvěma dětmi a hypotékou tak může v přiznání skončit s daní z příjmu blízko nule, zatímco v paušálním režimu platí každý měsíc plnou zálohu.
Druhou skupinu, které se paušál nevyplatí, tvoří lidé s nízkými nebo hodně kolísavými příjmy. Živnostník, který za rok vyfakturuje 400 000 Kč, zaplatí v prvním pásmu za dvanáct měsíců 109 944 Kč. V běžném přiznání by mu po uplatnění šedesátiprocentního paušálu a slevy na poplatníka daň z příjmu nevyšla vůbec. Pojistné by platil zvlášť, při takhle nízkém zisku ale jen v minimální výši.
Režim taky svazuje ruce, když se během roku změní situace. Kdo začne pobírat mzdu zdaněnou zálohovou daní nebo se stane plátcem DPH, z režimu vypadne a daň i pojistné dopočítá zpětně v přiznání.
Paušální režim naopak sedne lidem s vyššími příjmy, malými náklady a bez velkých slev a odpočtů. Programátorka bez dětí, která fakturuje kolem milionu ročně a nemá hypotéku, na něm obvykle neprodělá a ušetří si práci s papírováním.
Kdy a jak se podává daňové přiznání
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává po skončení kalendářního roku a lhůty jsou tři:
- tři měsíce po skončení zdaňovacího období u papírového podání, obvykle do 1. dubna
- čtyři měsíce při elektronickém podání, obvykle do začátku května
- šest měsíců, pokud přiznání podává daňový poradce nebo advokát, obvykle do 1. července
Pro většinu živnostníků je podstatná ta druhá lhůta. Od ledna 2023 mají OSVČ ze zákona zřízenou datovou schránku a od okamžiku jejího zpřístupnění musí podávat elektronicky. Papír odevzdaný na přepážce v takovém případě nestačí. Za rok 2025 vycházela elektronická lhůta na 4. května 2026, přesné datum se každý rok posouvá podle víkendů a svátků.
Elektronicky přiznání podáte datovou schránkou nebo přes portál MOJE daně, kam se přihlásíte bankovní identitou, Identitou občana i datovou schránkou. Formulář na portálu hlídá součty a upozorní na prázdné povinné kolonky, což na papíře nikdo neudělá.
Na přiznání navazují dva přehledy, jeden pro Českou správu sociálního zabezpečení a druhý pro zdravotní pojišťovnu. Lhůta pro přehled ČSSZ se odvíjí od toho, kdy jste podali přiznání. Přehled odesíláte elektronicky, pokud máte zpřístupněnou datovou schránku. Kdo je v paušálním režimu a splní podmínky, nepodává ani přiznání, ani přehledy.
Daň je splatná ve stejné lhůtě, ve které přiznání podáváte. Podat formulář včas a zaplatit s odstupem se nevyplatí, na nedoplatek po pár dnech tolerance naskakuje úrok z prodlení.
Na co si dát pozor
Nejčastější chyba začínajících OSVČ je brát peníze z faktury jako svoje. Část z nich patří státu a odkládat ji je potřeba průběžně, ne až na jaře, kdy vyjde výsledek přiznání. Osvědčuje se posílat podíl z každé přijaté platby na samostatný účet, ze kterého se během roku neutrácí.
Druhá past je záměna daně a záloh na pojistné. Jsou to tři různé platby na tři různá místa a každá má vlastní termín a vlastní pravidla. Paušální režim je atraktivní právě proto, že je slučuje do jedné.
Rozhodnutí o vstupu do paušálního režimu má krátké okno. Kdo lednový termín propásne, čeká rok. Protože se pásma i částky mění, vyplatí se propočet dělat každý rok znovu, ne jen jednou při zahájení podnikání.
A pozor na čísla z internetu. Sazby, stropy výdajových paušálů i výše záloh se posouvají a někdy i v půlce roku, jak ukázalo snížení zálohy v prvním pásmu v roce 2026. Aktuální hodnoty si ověřte přímo na webu Finanční správy nebo u účetní.
Shrnutí
OSVČ si vybírá mezi paušálním režimem a běžným daňovým přiznáním. V přiznání se daň počítá z rozdílu příjmů a výdajů sazbou 15 %, výdaje jde uplatnit procentem z příjmů (80, 60, 40 nebo 30 % podle činnosti) nebo podle skutečných dokladů a od vypočtené daně se odečte sleva na poplatníka 30 840 Kč.
Paušální režim znamená jednu měsíční platbu, v roce 2026 od 9 162 Kč v prvním pásmu, a žádné přiznání ani přehledy. Sedne tomu, kdo má vyšší příjmy a neuplatňuje slevy na děti ani odpočty. Kdo je uplatňuje, obvykle vyjde lépe v běžném přiznání.
Termíny: oznámení o vstupu do paušálního režimu do 10. ledna, měsíční záloha do 20. dne měsíce, daňové přiznání elektronicky do čtyř měsíců po skončení roku a daň splatná ve stejné lhůtě. Než se rozhodnete, nechte si obě varianty propočítat na vlastních číslech u účetní nebo daňového poradce. Jeden propočet stojí zlomek toho, co může stát špatně zvolený režim za celý rok.
