„Nevím, co chci dělat.“ Tuhle větu slyší kariéroví poradci od maturantů i od lidí po dvaceti letech praxe. Ve většině případů je na vině otázka položená tak široce, že se na ni odpovědět nedá.

Do týdne vám vaše poslání nedojde. Následující postup ale jednu obrovskou otázku rozloží na menší, na které se dá odpovídat postupně a ověřovat si je v praxi.

Proč „čím chci být“ nefunguje jako otázka

Zkuste si odpovědět na dotaz, jaké jídlo chcete jíst po zbytek života. Odpověď nemáte a nikdo ji nemá. Přesto si dokážete objednat oběd.

S prací je to podobné. Otázka „čím chci být“ žádá jedno rozhodnutí na desítky let dopředu a člověk k němu obvykle nemá dost zkušeností. Otázka „co chci dělat příštího půl roku“ je řešitelná, protože rozhodujete o něčem, co dohlédnete.

Nikdo taky nedostane odpověď přemýšlením v obývacím pokoji. Představa, že správný obor se objeví, když se člověk dost dlouho zamyslí, drží spoustu lidí měsíce na místě.

Nejdřív vylučte únavu

Stav „nic mě netáhne“ a stav „jsem dlouhodobě vyčerpaný“ vypadají zvenčí stejně. Rozdíl poznáte podle jedné otázky: netáhne vás nic ani mimo práci?

Když vás přestaly bavit i věci, které jste dřív dělali rádi, když se nebudíte odpočatí a víkend vám nic nevrátí, řešíte nejspíš vyčerpání. Hledání nového oboru v takovém stavu má dvě nepříjemné vlastnosti. Rozhodujete podle toho, před čím utíkáte, a nový obor vám za půl roku přinese stejnou únavu.

V takové situaci dává smysl začít u odpočinku, u lékaře nebo u psychologa, a otázku směřování odložit o pár týdnů. Bez toho stojí všechny další kroky na zkresleném obrazu vás samotných.

Týden sbírejte data o sobě

Až budete v rozumné kondici, přestaňte hledat inspiraci na internetu a začněte sbírat vlastní údaje. Sedm dní, jedna poznámka večer, dvě minuty denně.

Zapisujte si tři věci: co jste ten den dělali, po čem jste měli energie víc a po čem míň. Nic víc. Žádné hodnocení, žádné plány.

Po týdnu si záznamy přečtěte v jednom kuse. Hledejte opakování. Objevuje se v plusových položkách kontakt s lidmi? Klid a soustředění na jednu věc? Situace, kdy jste něco spravili nebo dokončili? Naopak v minusech čekání, nejasné zadání, nebo naopak samota?

Někdy z týdne nevyjde nic. To se stává hlavně lidem, jejichž dny jsou skoro totožné. V takovém případě zapisujte ještě čtrnáct dní a přidejte i volný čas, včetně toho, co jste dělali o víkendu a co jste odkládali. Rozdíly se ukážou tam, kde máte na výběr, ne v pracovní rutině, kterou vám nastavil někdo jiný.

Tenhle seznam vypadá banálně a jako jediný podklad k rozhodnutí nestačí. Má ale výhodu, kterou žádný test nenabízí: popisuje váš skutečný týden, ne to, co jste o sobě odpověděli v dotazníku.

Zúžená otázka místo velké

Z týdenního záznamu se dají složit otázky, na které jde odpovědět. Vypadají třeba takhle.

  • Chci pracovat převážně s lidmi, nebo převážně sám?
  • Potřebuju vidět výsledek do konce dne, nebo mi nevadí čekat měsíce?
  • Snesu proměnlivý den bez jasného zadání, nebo mě to vyčerpává?
  • Kolik peněz musím měsíčně vydělat, abych nebyl ve stresu?

Poslední otázka se přeskakuje nejčastěji a přitom vyřadí nejvíc variant. Spočítejte si ji doopravdy, z výpisu z účtu, ne z odhadu.

Odpovědi na tyhle otázky nedají název profese. Zúží ale pole natolik, že se dá začít bavit o konkrétních pozicích místo o životním směru.

Jeden malý pokus místo velkého rozhodnutí

Nejrychleji se tápání láme praxí, ne dalším přemýšlením. Vyberte si z krátkého seznamu jednu věc a udělejte ji do čtrnácti dnů.

  • Domluvte si půl hodiny s někým, kdo dělá práci, která vás napadla jako první.
  • Přihlaste se na krátký kurz, ne na roční rekvalifikaci.
  • Vezměte si u současného zaměstnavatele úkol z oblasti, která vás láká.
  • Zkuste jednu malou zakázku po večerech.

Netrefit se je v pořádku. Jde o to zjistit, jestli vás daná činnost baví i ve chvíli, kdy z ní zmizí novota. Vyloučená varianta je stejně užitečný výsledek jako potvrzená, protože zkracuje seznam.

Pozor jen na jednu věc. Pokus má mít konec. Když si dopředu neřeknete, po čem ho vyhodnotíte a kdy, snadno se z něj stane další rok bez rozhodnutí.

Kde v hledání pokračovat

Až budete mít týdenní záznam a odpovědi na zúžené otázky, hodí se dva navazující texty.

Pokud potřebujete pole možností ještě zúžit, projděte si otázky v článku test povolání: jaká práce se k vám hodí. Vedou k tomu, co vám dává energii a co pro vás znamená úspěch v práci.

Pokud už tušíte směr a chcete z toho poskládat rozhodnutí, popisuje celý postup od silných stránek přes hodnoty až po konkrétní volbu průvodce hledáním směru v kariéře.

Když ani po tomhle nevychází nic použitelného, má smysl zajít za kariérovým poradcem nebo psychologem. Pracují se stejnými kroky, jen strukturovaněji a s odstupem, který u sebe sama těžko získáte.

Na co si dát pozor

Srovnávání s vrstevníky, kteří „to mají jasné“, situaci obvykle jen zhorší. Část z nich to jasné nemá a mluví o tom jinak, část z nich vybírala v jiné době a s jinými podmínkami.

Tlak okolí přitom bývá silnější než vlastní nejistota. Na otázku „a co teda budeš dělat“ si připravte jednu klidnou větu, třeba že si tři měsíce zkoušíte dvě varianty a pak se rozhodnete. Uzavře to hovor a zároveň to není lež. Rozhodnutí udělané kvůli tomu, aby měla rodina odpověď pro známé, vydrží málokdy.

Nespoléhejte na jeden online test. Patnáct minut vyplňování vygeneruje výsledek, který působí přesvědčivě, ale vychází jen z toho, co jste o sobě zaškrtli. Jako podnět k přemýšlení dobrý, jako rozhodnutí ne.

A pozor na kurzy, které slibují rychlý přechod do lépe placeného oboru lidem, kteří zatím nevědí, co chtějí. Ptejte se na konkrétní čísla: kolik absolventů v oboru skutečně skončilo a jak dlouho práci hledali. Bez doložených odpovědí jde o reklamu.

Co udělat tento týden

Otevřete si v telefonu poznámky a založte si zápis na sedm dní. Večer napište tři řádky. Za týden si to přečtěte a vytáhněte z toho jednu otázku, na kterou umíte odpovědět.

Pak si domluvte jeden rozhovor s člověkem, který dělá něco, co vás napadlo. Ne kvůli pracovní nabídce, jen kvůli tomu, jak vypadá jeho běžný den. Ta půlhodina posune hledání dál než měsíc čtení článků o povoláních.