Obvyklá představa o odchodu na volnou nohu vypadá takhle: dát výpověď, vyřídit živnost a začít shánět klienty. V praxi funguje spíš opačné pořadí. Nejdřív klienti. Pak několik měsíců, kdy živnost běží vedle zaměstnání. Výpověď až úplně nakonec.

Rozdíl mezi oběma postupy se hned neprojeví. Ukáže se ve chvíli, kdy přijde první měsíc bez zakázky a k tomu splatnost záloh na pojistné.

Souběh: živnost vedle zaměstnání jako zkušební provoz

Podnikání vedle zaměstnání má vlastní úřední název. Říká se mu vedlejší samostatná výdělečná činnost a Česká správa sociálního zabezpečení ho odlišuje od činnosti hlavní.

Za vedlejší se činnost považuje tehdy, když souběžně s podnikáním platí aspoň jedna z těchto věcí:

  • jste zaměstnaní v práci, která zakládá účast na nemocenském pojištění,
  • máte přiznaný starobní důchod nebo nárok na invalidní důchod,
  • čerpáte peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu,
  • osobně pečujete o dítě do 4 let věku nebo o osobu závislou na pomoci jiného člověka,
  • jste nezaopatřené dítě, tedy student nejdéle do 26 let.

Rozdíl není formální. U vedlejší činnosti vzniká povinná účast na důchodovém pojištění až podle dosaženého příjmu, případně když se k ní OSVČ přihlásí sama, kdežto u hlavní činnosti vzniká hned od začátku.

Pro člověka, který si podnikání teprve zkouší, to znamená levnější start. Pojistné za vás dál odvádí zaměstnavatel z výplaty a z živnosti dorovnáváte podle ročního přehledu o příjmech a výdajích. Konkrétní částky, limity a lhůty se ale mění každý rok, ověřte si je přímo u ČSSZ a u své zdravotní pojišťovny.

Jeden úřední detail lidé přehlížejí pravidelně. Vedlejší činnost musíte okresní správě sociálního zabezpečení oznámit, nejpozději v přehledu za daný kalendářní rok, a doložit její důvod. Když to neuděláte včas, posoudí se činnost jako hlavní se všemi odvody, které k tomu patří.

Souběh má ale svůj strop. Plný úvazek plus večerní zakázky se dá vydržet pár měsíců, ne roky. Jakmile se přivýdělek rozjede, začne kolidovat s termíny v zaměstnání a únava se projeví na obou stranách. Po půl roce až roce obvykle přijde chvíle, kdy se musíte rozhodnout. Když ji necháte přejít, odnese to obojí.

Co na to říká pracovní smlouva

Než vystavíte první fakturu, přečtěte si smlouvu s dosavadním zaměstnavatelem. Zajímají vás dva paragrafy.

Podle § 304 zákoníku práce může zaměstnanec vedle zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se netýká činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké. Grafik, který začne po večerech dělat grafiku pro cizí klienty, tedy souhlas potřebuje. Účetní, která začne psát odborné články, spadá do výjimky.

Druhý paragraf je § 310, konkurenční doložka. Ta míří na dobu po skončení zaměstnání: zavážete se, že se nejdéle po dobu jednoho roku zdržíte výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo činnosti soutěžní povahy, a zaměstnavatel vám za každý měsíc plnění závazku platí peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku. Doložka musí být sjednaná písemně. Pokud ji ve smlouvě máte, celý plán se posouvá o dobu jejího trvání, nebo se musí vejít mimo obor bývalého zaměstnavatele.

Souhlas s přivýdělkem zaměstnavatelé běžně dávají, hlavně když nejde o přímou konkurenci. Ptát se ale nemusíte hned první den. Rozumnější je mít nejdřív jasno, co budete dělat a pro koho.

Klienti, které chcete mít domluvené předem

Nejčastější chyba je spolehnout se na to, že poptávka určitě bude. Ona obvykle je, jenže ne hned a ne v takové výši, aby zaplatila nájem.

Před podáním výpovědi si zkuste odpovědět na jednu otázku. Kolik peněz mám na příští tři měsíce skutečně potvrzeno? Ne slíbeno v hospodě nebo naznačeno v e-mailu, ale potvrzeno objednávkou, smlouvou nebo alespoň písemným ujednáním o rozsahu a ceně.

V souběhu se vyplatí jedna věc, kterou začátečníci pravidelně podcení. První zakázky berte klidně po večerech, ale účtujte si u nich rovnou běžnou cenu, ne kamarádskou. Kdo si zvykne pracovat za polovinu, zvedá cenu u téhož klienta o rok později velmi těžko.

Pozor i na opačný extrém. Jeden velký klient, který zaplní celou kapacitu, vypadá jako jistota. Ve skutečnosti jde o výměnu jednoho zaměstnavatele za jiného, bez placené dovolené a s možností konce ze dne na den. Bezpečnější start má člověk se dvěma až čtyřmi menšími klienty, i když je s nimi víc administrativy.

Nejbližší zdroj prvních zakázek bývá vlastní okolí. Bývalí kolegové, dodavatelé, se kterými jste jednali, lidé z oborových skupin a konferencí, kam chodíte roky. Skoro nikdo z nich ale netuší, že jste na volné noze, dokud jim to neřeknete. Ta jedna věta bývá užitečnější než nový web.

O jakou jistotu přijdete

Zaměstnání platí i dny, kdy toho zrovna moc není. Volná noha ne. Rozdíl si spočítejte na položkách, ne pocitem.

Odpadá placená dovolená a náhrada mzdy v prvních dnech nemoci. Odpadá i nemocenská z povinného pojištění. OSVČ si nemocenské pojištění může sjednat u ČSSZ dobrovolně, samo od sebe ale nevznikne, a kdo si ho nesjedná, nemá při delší nemoci nárok na dávku.

Odpadá odstupné. A mění se i to, jak si stavíte budoucí důchod, protože výši odvodů si na živnosti do velké míry určujete sami. Nejnižší možné zálohy dnes znamenají nižší výpočtový základ za dvacet nebo třicet let.

Podpora v nezaměstnanosti je další položka, kterou lidé při plánování vynechávají. Přijde na řadu až ve chvíli, kdy se pokus nepovede a vy míříte zpátky na úřad práce. Kdo ukončí zaměstnání sám a bez vážného důvodu, má nárok na podporu v nižší procentní sazbě, než kdyby o práci přišel. Jak se částka počítá a jak dlouho se vyplácí, rozebírá text o výpočtu podpory v nezaměstnanosti.

Náhradou za tohle všechno je rezerva. Praktické vodítko: peníze na tři až šest měsíců běžných výdajů domácnosti a k tomu zvlášť odložené peníze na daň a pojistné z už vyfakturovaných zakázek. Ty druhé nejsou vaše, i když leží na účtu.

Kolik musíte fakturovat, abyste si nepohoršili

Čistá mzda na výplatní pásce a příjem z faktury nejsou srovnatelná čísla. Z faktury musíte pokrýt zálohy na sociální a zdravotní pojištění, daň, dny bez zakázky, dovolenou, případnou nemoc a čas strávený sháněním klientů, fakturací a papírováním.

Jednoduchý propočet: vezměte svou čistou mzdu, přičtěte odvody, které za vás dnes platí zaměstnavatel, a výsledek vydělte počtem hodin, které skutečně strávíte prací na zakázkách. Placených hodin bývá na volné noze podstatně méně než osm denně. Část týdne spolkne shánění zakázek, komunikace s klienty, fakturace a účetnictví, a tenhle čas vám nikdo neproplatí. Vyjde vám hodinová sazba, pod kterou přechod ztrácí smysl. Pokud si nejste jistí, co všechno se dnes z hrubé mzdy strhává, projděte si postup pro výpočet čisté mzdy z hrubé.

Načasování výpovědi

Výpověď podávejte ve chvíli, kdy souběh něco ukázal. Třeba že za poslední tři měsíce živnost vydělala aspoň část toho, co potřebujete, a že poptávka roste, ne stagnuje.

Počítejte s výpovědní dobou. U výpovědi ze strany zaměstnance trvá obvykle dva měsíce a začíná běžet až prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi, takže mezi rozhodnutím a posledním dnem v práci uplyne víc času, než se na první pohled zdá. Podrobnosti a výjimky shrnuje článek o výpovědní lhůtě. Tenhle čas se vyplatí využít naplno: dokončit rozdělanou práci, předat agendu a hlavně vyřídit formality kolem živnosti, aby první den bez zaměstnání nebyl zároveň prvním dnem na úřadech.

Ohlášení živnosti, registrace u zdravotní pojišťovny i u správy sociálního zabezpečení a volba způsobu zdanění tvoří samostatnou kapitolu. Postup krok za krokem najdete v návodu, jak začít podnikat a přejít na volnou nohu.

Když se rozhodnete vrátit

Část lidí se po roce nebo dvou vrátí do zaměstnání. Není to selhání. Jen zjištění, že nepravidelný příjem nebo práce o samotě sedí někomu jinému.

Proto se vyplatí nepálit mosty. Odejít v dobrém, dodělat, co jste slíbili, a udržovat kontakt s oborem. Živnost se dá přerušit, rušit ji hned nemusíte. Když se vrátíte do zaměstnání a živnost si necháte jako vedlejší činnost, máte kam vracet případný přivýdělek, aniž byste vyřizovali všechno znovu od začátku.

Na co si dát pozor

Nejcitlivější bod celého přechodu je fakturování bývalému zaměstnavateli za práci, kterou jste u něj dělali jako zaměstnanec. Pokud dál pracujete podle jeho pokynů, v jeho prostorách a v jeho pracovní době, může jít o zastřený pracovní poměr, kterému se říká švarcsystém. Kontroly inspekce práce na tenhle vzorec cílí a postih dopadá na obě strany. Spolupráce s bývalým zaměstnavatelem zakázaná není, musí ale mít podobu skutečné dodávky služby, ne přejmenované zaměstnanecké směny.

Druhá past jsou nezaplacené faktury. Zaměstnanec dostane výplatu k danému dni, živnostník čeká na splatnost a někdy pak ještě upomíná. Splatnost si domluvte písemně předem a u větších zakázek žádejte zálohu.

A poslední věc, na kterou lidé přijdou pozdě. Neplánujte přechod na období, kdy zároveň řešíte hypotéku nebo její refinancování. Banky posuzují příjem OSVČ jinak než příjem zaměstnance a obvykle chtějí vidět daňová přiznání za delší dobu zpět. Kdo úvěr plánuje, vyřizuje ho raději ještě jako zaměstnanec.

Shrnutí

Bezpečná verze přechodu má jasné pořadí. Několik měsíců souběhu, kdy živnost běží jako vedlejší činnost a ukáže, jestli je o práci zájem. Pak období, kdy máte potvrzené zakázky a rezervu na tři až šest měsíců výdajů domácnosti. A teprve pak výpověď s výpovědní dobou, kterou využijete na dokončení agendy a papírů.

Před podáním výpovědi si projděte pracovní smlouvu kvůli souhlasu s vedlejší výdělečnou činností a kvůli konkurenční doložce, oznamte vedlejší činnost okresní správě sociálního zabezpečení a začněte si odkládat peníze na daň a pojistné hned od první faktury. Aktuální částky záloh, limity příjmů a lhůty se mění každý rok, ověřujte si je přímo u ČSSZ, u zdravotní pojišťovny a u Finanční správy.