Odstupné: kdy na něj máte nárok a kolik peněz dostanete

Odstupné je jednorázová částka, kterou dostanete, když s vámi zaměstnavatel rozváže poměr z důvodů na jeho straně. Nejčastěji jde o zrušené místo nebo nadbytečnost. Kdy nárok vzniká, kdy naopak ne a jak se výše počítá podle odpracovaných let, si projdeme po krocích.

Kdy na odstupné máte nárok

Odstupné náleží tehdy, když o práci přijdete ne vlastní vinou a ne z vlastního rozhodnutí. Zákoník práce s ním počítá hlavně u organizačních změn na straně zaměstnavatele.

Do této skupiny patří několik typických situací:

• zaměstnavatel ruší vaše pracovní místo,
• ruší se celá firma nebo její část,
• firma se stěhuje a vy za ní přejít nemůžete,
• stáváte se nadbytečným, protože vaši práci převezme někdo jiný nebo nová technologie.

Rozhodující je, že důvod výpovědi leží na straně zaměstnavatele. Vy jste připraveni dál pracovat, ale místo pro vás už není. Právě v takovém případě má odstupné smysl. Nahrazuje výpadek příjmu, než si najdete nové zaměstnání.

Nárok vzniká i tehdy, když se se zaměstnavatelem místo výpovědi dohodnete a v dohodě je jako důvod uvedená některá z těchto organizačních příčin. Formulace v dohodě tu rozhoduje. Pokud dohoda důvod skončení neuvádí, můžete se o odstupné později připravit. Před podpisem si proto pohlídejte, aby tam byl důvod výslovně napsaný.

Když poměr končí kvůli pracovnímu úrazu

Zvláštní případ nastává, když nesmíte dál vykonávat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Tedy proto, že vás poškodila samotná práce, kterou jste pro zaměstnavatele dělali.

Tady pozor na jednu změnu. Do 31. května 2025 se v takové situaci vyplácelo zvýšené odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Od 1. června 2025 už nejde o odstupné, ale o jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru. Částka zůstala stejná, tedy dvanáctinásobek průměrného výdělku, změnil se ale plátce: náhradu hradí zákonné pojištění zaměstnavatele pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy, ne zaměstnavatel ze svého.

Pro vás to prakticky znamená, že se o peníze žádá u pojišťovny, ne u firmy. Pokud tedy narazíte na starší návod, který mluví o dvanáctinásobném odstupném, jde o částku správnou, ale o zastaralý název i postup.

Tato ochrana neplatí, pokud si úraz způsobíte sami zaviněným porušením předpisů nebo pod vlivem alkoholu. V takovém případě se povinnosti plnit lze zprostit.

Podmínkou nároku je, že příčinu skončení potvrdí lékařský posudek. Tedy že jste dlouhodobě pozbyli způsobilost konat dosavadní práci právě kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, ne z jiného zdravotního důvodu. Běžné zdravotní potíže, které s prací nesouvisejí, na tuto náhradu nárok nedávají.

Kdy odstupné nedostanete

Odstupné není samozřejmostí u každého konce zaměstnání. Řada lidí ho čeká automaticky, přitom na něj nárok vůbec nemá.

Nedostanete ho zejména v těchto případech:

• dáte výpověď sami, aniž by šlo o zdravotní nebo organizační důvod na straně zaměstnavatele,
• se zaměstnavatelem se rozejdete dohodou, ve které žádný takový důvod není,
• dostanete výpověď kvůli porušení pracovních povinností,
• zaměstnavatel s vámi okamžitě zruší poměr pro zvlášť hrubé porušení povinností.

Když tedy podáte výpověď, protože jste si našli lepší místo, na odstupné nárok nemáte. To samé platí, když odejdete kvůli neshodám na pracovišti a v dohodě není uvedený organizační důvod. Sama skutečnost, že jste ve firmě odpracovali mnoho let, nárok na odstupné nezakládá.

Kolik odstupné dělá podle odpracovaných let

Výše odstupného se odvíjí od dvou věcí. Od vašeho průměrného výdělku a od toho, jak dlouho u daného zaměstnavatele poměr trval. Čím déle jste u něj pracovali, tím vyšší násobek výdělku dostanete.

U organizačních důvodů vypadá obecné pravidlo tak, že:

• při kratším poměru (do jednoho roku) náleží jednonásobek průměrného výdělku,
• po odpracování jednoho až dvou let jde o dvojnásobek,
• při trvání poměru dva roky a déle o trojnásobek.

Počítá se hrubý průměrný výdělek, ne čistá mzda, kterou vidíte na účtu. Zaměstnavatel ho zpravidla stanoví z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud jste tedy v posledních měsících měli výkyvy v odměnách nebo přesčasech, může se průměr od vaší běžné výplaty lišit.

Příklad: pan Novák dělal servisního technika a u firmy odpracoval čtyři roky, než mu zrušili pozici. Jeho hrubý průměrný měsíční výdělek byl kolem 45 000 Kč. Protože poměr trval déle než dva roky, náleží mu trojnásobek, tedy zhruba 135 000 Kč před zdaněním. Kdyby ho propustili už po deseti měsících, dostal by jen jednonásobek, tedy přibližně 45 000 Kč.

Uvedené násobky jsou zákonné minimum. Zaměstnavatel nebo kolektivní smlouva mohou stanovit odstupné vyšší, nikdy ne nižší. U větších organizací se proto vyplatí podívat se i do kolektivní smlouvy, jestli neplatí lepší podmínky.

Kdy a jak se odstupné vyplácí

Odstupné se vyplácí jednorázově, po skončení pracovního poměru. Zpravidla v nejbližším výplatním termínu, ve kterém vám firma vyplácí i poslední mzdu, pokud se nedohodnete na jiném datu.

Nedostáváte ho tedy měsíc po měsíci jako výplatu. Přijde najednou, celé, po posledním dni v práci. To je dobré vědět kvůli plánování rozpočtu na další období.

Jedna věc zaskočí lidi, kteří se ke stejnému zaměstnavateli vrátí. Pokud u něj znovu nastoupíte dřív, než uplyne doba, za kterou vám odstupné náleželo, musíte poměrnou část peněz vrátit. Vrátíte tolik, kolik odpovídá době, po kterou jste už zase pracovali. Na běžný odchod a nástup jinam se to nevztahuje, týká se to jen návratu k témuž zaměstnavateli.

Odstupné, daně a odvody

Z odstupného se strhává daň z příjmu. Zaměstnavatel ho zdaní stejně jako mzdu, tedy jako příjem ze závislé činnosti. Kvůli tomu vám na účet nepřijde celá hrubá částka, ale suma po zdanění.

Zásadní rozdíl proti běžné mzdě je ale v pojistném. Z odstupného podle zákoníku práce se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Z tohoto pohledu je na tom o něco lépe než klasická výplata, protože o povinné odvody na pojistném nepřijdete. Přesné dopady na vaši konkrétní situaci si ale raději ověřte, protože daňová pravidla se čas od času upravují.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Tady číhá háček, který mnoho lidí překvapí. Pokud dostanete odstupné, úřad práce vám podporu v nezaměstnanosti nezačne vyplácet hned. Začne až po uplynutí doby, za kterou odstupné náleží.

Vysvětleme to na příkladu. Když dostanete trojnásobek průměrného výdělku, dívá se na to úřad tak, jako byste tři měsíce ještě měli příjem. Podpora se proto o tuto dobu odsune. Fakticky vám nabíhá až od čtvrtého měsíce, i když jste bez práce od začátku.

Evidovat na úřadu práce se ale můžete a měli byste hned po skončení zaměstnání. Odklad se týká jen výplaty podpory, ne samotné evidence. Během té odložené doby vám navíc běží zdravotní pojištění hrazené státem, takže o pojištění se v mezidobí bát nemusíte. Přesná pravidla i tady ověřte na up.gov.cz, protože se v minulosti měnila.

Odstupné není totéž co výpovědní lhůta

Odstupné a výpovědní lhůta se často pletou dohromady, přitom jde o dvě různé věci. Výpovědní lhůta je doba, po kterou po podání výpovědi ještě normálně pracujete a berete mzdu, než poměr definitivně skončí. Odstupné dostanete až potom, jednorázově, a jen ve stanovených případech.

Můžete tak mít výpovědní lhůtu bez nároku na odstupné, třeba když dáte výpověď sami. A naopak, k odstupnému za organizační důvody vám náleží i řádná výpovědní lhůta. Podrobnosti k délce a průběhu výpovědní lhůty jsou na samostatný článek, tady jen upozorňujeme, že jedno druhé nenahrazuje.

Na co si dát pozor

Největší chybou bývá podpis dohody o rozvázání poměru bez uvedeného důvodu. Zaměstnavatel může tvrdit, že jde o formalitu, ale bez organizačního nebo zdravotního důvodu v textu se o odstupné připravíte. Než dohodu podepíšete, přečtěte si ji celou a nenechte se tlačit do rychlého podpisu na místě.

Pozor si dejte i na rozdíl mezi výpovědí pro nadbytečnost a výpovědí pro porušení povinností. Pokud zaměstnavatel skutečnou organizační příčinu zamlčí a výpověď postaví na údajném pochybení, může se snažit odstupné neplatit. V takovém sporu má smysl obrátit se na advokáta nebo na inspektorát práce.

A počítejte s odkladem podpory v nezaměstnanosti. Trojnásobek výdělku sice vypadá jako slušný polštář, ale první měsíce po skončení práce se musíte protlouct bez podpory. S tím je rozumné počítat dopředu, ne až ve chvíli, kdy peníze docházejí.

Shrnutí

Odstupné dostanete hlavně tehdy, když s vámi zaměstnavatel skončí kvůli zrušenému místu, nadbytečnosti nebo přesunu firmy. Zvlášť vysoké je při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Naopak při vlastní výpovědi nebo výpovědi za porušení povinností nárok nevzniká.

Výše se řídí odpracovanými lety. Do jednoho roku jde zpravidla o jednonásobek průměrného výdělku, do dvou let o dvojnásobek a při delším poměru o trojnásobek. Vyplácí se jednorázově po skončení práce, podléhá dani z příjmu, ale ne pojistnému, a odsouvá začátek výplaty podpory v nezaměstnanosti.

Než něco podepíšete, ověřte si aktuální znění zákoníku práce nebo se poraďte s advokátem na pracovní právo. U dohody o rozvázání poměru hlídejte hlavně jednu věc, aby v ní byl jasně uvedený důvod skončení. Právě na něm nárok na odstupné stojí.