Kvůli nízké mzdě by z práce odešlo 56 % dotázaných. Co zkusit před výpovědí

Nejčastější důvody k odchodu z práce jsou v Česku poměrně přízemní: peníze, atmosféra a šéf. Vyplývá to z průzkumu Randstad Employer Brand Research 2026, ve kterém agentura Kantar v lednu 2026 oslovila 4 079 lidí. Poradíme, jak poznat, co vám v práci skutečně vadí, co zkusit vyřešit uvnitř firmy a jak odejít, když to nevyjde.

Proč Češi z práce nejčastěji odcházejí?

Podle tiskové zprávy Randstadu ze 4. června 2026 vede s velkým náskokem mzda. Kdyby plat nesplnil jejich očekávání, odešlo by 56 % dotázaných. Další důvody jsou výrazně níž:

Procenta se nesčítají. Lidé mohli zjevně zvolit víc důvodů najednou a u řady z nich jde spíš o to, kvůli čemu by odešli, než o to, proč už výpověď skutečně podali.

Zajímavé je pořadí za mzdou. Špatnou atmosféru i špatné vedení jmenuje každé zvlášť zhruba každý třetí dotázaný. „Lidé často neopouštějí firmu, nýbrž manažera,“ komentuje výsledky Martin Jánský, generální ředitel Randstad Česká republika.

Je normální uvažovat o odchodu?

Ano, a čísla to potvrzují. Ve druhém pololetí 2025 podle stejného průzkumu změnilo práci 18 % lidí a odchod v prvním pololetí 2026 zvažovalo 26 %. Pokud tedy o změně přemýšlíte, nejste žádná výjimka.

Velký rozdíl je mezi generacemi. Generace Z (zhruba dnešní dvacátníci) v roce 2025 změnila zaměstnavatele v 21 % případů a na rok 2026 to plánuje 29 %. U generace baby boomers (lidé narození zhruba v letech 1946 až 1964) to bylo 10 % a v plánech na rok 2026 jen 8 %. Starší zaměstnanci přitom podle zářijové zprávy Randstadu reagují citlivěji na vztahy: kvůli negativnímu prostředí by odešla polovina boomers, u generace Z asi třetina. Kvůli špatnému nadřízenému by odešlo 35 % boomers a 28 % mladých. Starší lidé tedy mění práci méně, ale ne proto, že by jim všechno vyhovovalo.

Jak poznat, jestli vadí šéf, tým, nebo práce samotná?

Únava a nespokojenost se snadno slijí do jednoho pocitu „tady už nechci být“. Než začnete psát výpověď, zkuste si projít pět důvodů z průzkumu a ke každému si poctivě odpovědět ano, nebo ne.

• Peníze: Víte, kolik se na vaší pozici platí jinde v regionu, a jste výrazně pod tím? Řešitelné uvnitř firmy to být může, pokud má zaměstnavatel prostor ve mzdovém rozpočtu. Když firma dlouhodobě platí pod trhem celé oddělení, bývá to těžší.
• Atmosféra: Vadí vám konkrétní lidé, nebo celé fungování firmy? Na jednoho kolegu může pomoct přesun do jiného týmu. Kultura celé firmy se kvůli jednomu člověku nezmění.
• Vedení: Odcházel byste i tehdy, kdyby váš nadřízený zítra skončil? Pokud ne, problém je spíš ve vztahu s jedním člověkem a stojí za to zkusit přeřazení.
• Náplň práce: Nudíte se, protože děláte pořád totéž, nebo vás obor přestal bavit úplně? První se dá řešit novými úkoly či jinou pozicí ve firmě, druhé obvykle ne.
• Postup: Je nad vámi místo, na které se reálně můžete dostat? Když firma žádný kariérní žebříček nemá, sliby do budoucna moc neznamenají.

Pomůže i otázka, co od práce vlastně chcete. Na tohle se podrobněji zaměřuje náš článek o tom, jak odhalit své hodnoty v práci. Když víte, co je pro vás nepřekročitelné, snáz poznáte, jestli se to dá dohodnout.

Co zkusit, než podám výpověď?

Rozhovor se šéfem nemusí nic změnit. Pokud ale problém pojmenujete dřív, než odejdete, máte jistotu, že jste nic nevzdali zbytečně. Tady jsou kroky, které se dají zkusit, i s větami, jak rozhovor otevřít.

Rozhovor o mzdě. Připravte si dva tři konkrétní argumenty: co jste za poslední rok převzali navíc, jaké výsledky máte a kolik nabízejí inzeráty na stejnou pozici. Požádejte o samostatnou schůzku, ne o pět minut na chodbě. Vzorová věta: „Za poslední rok jsem převzal správu dvou nových klientů a inzeráty na podobné pozice nabízejí o několik tisíc víc. Rád bych se s vámi pobavil o úpravě mzdy.“

Jiný tým nebo pozice. Pokud vadí spíš lidé nebo nadřízený než firma, zeptejte se na volná místa v jiném oddělení. Pro firmu může být interní přesun jednodušší než hledat za vás náhradu. Vzorová věta: „Práce pro firmu mě baví, ale v současném týmu se mi nedaří. Je možné, že by bylo místo v jiném oddělení, kde bych mohl využít to, co umím?“

Flexibilní režim. Když vás vyčerpává spíš skladba dne než samotná práce, zkuste si domluvit posunutou pracovní dobu nebo část týdne z domova. I tady platí, že přijdete s návrhem, ne s výčitkou. Vzorová věta: „Navrhuji vyzkoušet na tři měsíce dva dny práce z domova. Po té době se můžeme podívat, jestli to funguje.“

Výsledek si nechte potvrdit e-mailem, ať se k dohodě můžete vrátit. A dejte firmě rozumnou lhůtu. Když se ani po několika týdnech nic nepohne, máte jasnější odpověď, než jakou byste dostali bez rozhovoru.

Musím ve výpovědi uvést důvod?

Nemusíte. Podle § 50 odst. 3 zákoníku práce může zaměstnanec dát výpověď z jakéhokoli důvodu, nebo i bez jeho uvedení. Výpověď musí být písemná a doručená zaměstnavateli.

Výpovědní doba trvá nejméně dva měsíce (§ 51). Začíná dnem, kdy byla výpověď doručena, a končí dnem, který se s ním číslem shoduje. Příklad: výpověď předáte 10. března, poslední den v práci tedy připadne na 10. května. Prodloužit výpovědní dobu lze jen písemnou dohodou.

Jak výpověď sepsat a doručit, aby nebyla zpochybnitelná, popisujeme v návodu jak podat výpověď. Podrobnosti o tom, co platí pro výpověď ze strany zaměstnance, najdete v samostatném článku.

Výpověď, nebo dohoda?

Rozdíl je hlavně v čase. Při dohodě o rozvázání pracovního poměru končí poměr dnem, na kterém se se zaměstnavatelem shodnete (§ 49). Může to být za týden, ale i za tři měsíce. Výpověď naopak běží nejméně dva měsíce bez ohledu na to, jestli vás nový zaměstnavatel potřebuje dřív.

Dohoda ovšem vyžaduje souhlas obou stran. Firma ji odmítnout může a pak vám zbývá výpověď. Kdy se dohoda vyplatí a jak ji vyjednat, rozebíráme v článku o výpovědi dohodou.

Okamžitě odejít můžete jen ze zákonných důvodů. Jedním z nich je situace, kdy vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu ani její část do 15 dnů po splatnosti (§ 56 odst. 1 písm. b).

Okamžité zrušení kvůli „špatné atmosféře“ zákon neumožňuje.

Co když odejdu a novou práci ještě nemám?

Podle zákona o zaměstnanosti ve znění platném pro druhé pololetí 2026 se výše podpory v nezaměstnanosti nesnižuje kvůli tomu, že jste odešli sami výpovědí nebo dohodou. Lidé do 52 let dostávají podporu nejdéle 5 měsíců. První dva měsíce jde o 80 % průměrného čistého výdělku z posledního zaměstnání, další dva měsíce o 50 % a zbytek doby o 40 %. Lidé nad 52 let mají sazby rozložené delší dobu a podporu pobírají déle, od 52 do 57 let 8 měsíců a nad 57 let 11 měsíců.

Příklad: Pětatřicetiletá účetní měla průměrný čistý výdělek 30 000 Kč. První dva měsíce by dostávala 24 000 Kč, další dva 15 000 Kč a pátý měsíc 12 000 Kč. Celkem tedy 90 000 Kč za pět měsíců. Podpora má ovšem zákonný strop, u vyšších výdělků proto může vyjít méně.

Nárok na podporu má další podmínky, mimo jiné potřebnou dobu důchodového pojištění a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Než výpověď podáte, ověřte si je u Úřadu práce ČR.

Pozor také na rok 2027. Vláda připravuje změnu pravidel pro podporu v nezaměstnanosti a podoba, se kterou nakonec projde, se může od dnešního stavu lišit. Pokud plánujete odchod bez nové práce na přelom roku, zeptejte se na úřadu práce, podle jakých pravidel se vaše podpora bude počítat.

Čemu se vyhnout: výpověď v afektu a spoléhání na podporu

Nepodávejte výpověď v afektu, třeba hned po nepříjemné poradě. Doručená výpověď se nedá jednostranně vzít zpět, zaměstnavatel musí se zpětvzetím souhlasit.

Mzda je v průzkumu nejčastější důvod, ale ne vždy jediný. Lidé, kteří odejdou jen kvůli penězům, se mohou na novém místě potkat se stejným typem šéfa nebo stejnou rutinou. Proto má smysl na pohovoru zjišťovat i to, jak tým funguje a kdo bude váš nadřízený. Přehled toho, co kromě mzdy sledovat, nabízí článek o benefitech a podmínkách práce.

A nespoléhejte na to, že vám podpora pokryje dlouhé hledání. Už po dvou měsících klesne z 80 % na 50 % vašeho dřívějšího čistého výdělku.

Shrnutí: co udělat v jakém pořadí

1. Pojmenujte hlavní důvod: mzda, lidé, šéf, náplň práce, nebo postup.
2. Zjistěte, jestli se dá řešit uvnitř firmy, a požádejte o samostatný rozhovor s konkrétním návrhem.
3. Výsledek rozhovoru si nechte potvrdit e-mailem a dejte firmě několik týdnů.
4. Když se nic nezmění, rozhodněte se mezi výpovědí (nejméně dva měsíce od doručení) a dohodou (ke sjednanému dni).
5. Výpověď podejte písemně, důvod uvádět nemusíte.
6. Pokud nemáte novou práci, ověřte si u Úřadu práce ČR nárok na podporu a pravidla platná v době, kdy se budete hlásit.