Kariérní kotva je věc, které se člověk při rozhodování o práci nevzdá, ani když má dobrý důvod. Kvůli ní odmítne povýšení, vyšší mzdu nebo jistotu velké firmy a často ani neumí vysvětlit proč. Model osmi kariérních kotev sestavil americký psycholog Edgar Schein a v kariérovém poradenství se používá dodnes.

Ukážeme, podle čeho jednotlivé kotvy poznáte na svých vlastních rozhodnutích, jak si tu svoji ověřit a kde model přestává být užitečný.

Odkud se model kariérních kotev vzal

Edgar H. Schein působil jako profesor na MIT Sloan School of Management. Absolventy školy sledoval roky po promoci a ptal se jich, proč měnili práci a proč u některých voleb naopak zůstali. Z odpovědí se vyloupl opakující se vzorec.

Kariérní kotvu Schein popsal jako soustavu motivů, postojů a hodnot, která kariéru člověka vede a zároveň ji omezuje. Nejdřív pracoval s pěti kotvami, později model rozšířil na osm.

Od běžné preference se kotva pozná podle jedné věci: čeho se člověk vzdá. Preferencí máme spoustu a mění se. Kotva je ta, kterou při volbě mezi dvěma nabídkami obětujete jako poslední.

Osm kotev a podle čeho je poznáte

Technická nebo funkční způsobilost. Chcete být v oboru opravdu dobří. Nabídka vést tým vás láká míň než možnost dostat složitější zakázku. Postup do vedení berete napůl jako ztrátu řemesla.

Manažerská způsobilost. Baví vás odpovědnost za celek, rozhodování s neúplnými informacemi a skládání lidí dohromady. Odbornou práci klidně předáte někomu jinému.

Autonomie a nezávislost. Vadí vám pevná pracovní doba, schvalovací kolečka a porady o poradách. Radši si vezmete nižší a méně jistý příjem výměnou za to, že si práci řídíte sami.

Jistota a stabilita. Chcete předvídatelný příjem, jasná pravidla a zaměstnavatele, který tu bude i za deset let. Vyšší plat ve firmě s nejistou budoucností vás nepřesvědčí.

Podnikatelská tvořivost. Chcete postavit něco vlastního a mít pod tím podepsané jméno. Od autonomie se to liší cílem. Nezávislému člověku stačí volná ruka, tady jde o vybudovanou věc, která přežije i vás.

Služba nebo oddanost věci. Obsah práce musí odpovídat tomu, čemu věříte. Lidé s touhle kotvou zůstávají ve zdravotnictví, ve vzdělávání nebo v neziskovém sektoru i poté, co dostanou lépe placenou nabídku odjinud.

Čistá výzva. Přitahuje vás zadání, o kterém ostatní tvrdí, že nejde splnit. Jakmile ho zvládnete, zájem opadne a hledáte další. Rutinní provoz vás přitom vyčerpá rychleji než krize.

Životní styl. Práce se musí vejít do života, který jste si postavili. Rozhoduje dojezdová vzdálenost, rodina, možnost odejít ve tři odpoledne. Postup přijmete jen tehdy, když tenhle rámec nenaruší.

Jak najít tu svoji

Kotvu poznáte spolehlivěji podle toho, co jste odmítli, než podle toho, co jste vzali. Vezměte poslední tři pracovní rozhodnutí a ke každému z nich si napište nabídku, kterou jste tehdy nechali ležet, a důvod, který jste si tenkrát řekli.

Pak si položte modelovou otázku.

Máte před sebou dvě nabídky se stejnou mzdou. Jedna dává volnou ruku a nejistotu, druhá pevný režim a klid. Co vyberete a co vás na té druhé odrazuje nejvíc? Schein pracoval s rozhovorem, ne jen s dotazníkem. Zkuste totéž a projděte své odpovědi s někým, kdo vás v práci zná. Sami sobě totiž obvykle přiznáme kotvu, která se hezky říká, ne tu, podle které skutečně rozhodujeme.

Příklad: Petra dvanáct let dělá mzdovou účetní. O sobě říká, že ji táhne jistota. Když si ale sepsala odmítnuté nabídky, vyšlo jí něco jiného. Odmítla místo v mzdovém oddělení velké firmy s vyšším platem a jasnou hierarchií, protože by tam řešila jen jednu část agendy. Zůstala v malé kanceláři, kde vede celé mzdy pro dvacet klientů. Její kotvou je odbornost, jistota byla spíš vysvětlení, které se dobře říká rodině.

Pokud k tomu chcete i nástroje s číselným výstupem, jejich srovnání najdete v přehledu kariérních testů a jejich výsledků. Kotvy se částečně překrývají s hodnotami v práci, s tím rozdílem, že kotva se ukáže až ve chvíli volby mezi dvěma možnostmi.

Kde model naráží

Kotva bývá jedna, u řady lidí ale vyjdou dvě silné a v konfliktu. Typicky podnikatelská tvořivost proti jistotě. Model v takovém případě nedá odpověď, jen pojmenuje, o čem se rozhodujete.

U lidí na začátku kariéry kotva často není zřetelná. Bez pár let praxe totiž chybí odmítnuté nabídky, na kterých se pozná. Absolventům proto model ukáže spíš přání než skutečnou kotvu.

Kotvy také nejsou diagnostický nástroj a nepatří do náboru. Zaměstnavatel z nich nevyčte pracovní výkon a uchazeč jimi nikoho o svých schopnostech nepřesvědčí. Slouží k rozhovoru o směru, ne k třídění lidí.

A ještě jedna hranice. Kotva popisuje, co chcete, nikoli co umíte a co trh zrovna platí. Člověk s kotvou podnikatelské tvořivosti se kvůli ní nestane úspěšným podnikatelem. Model jen řekne, že práce bez vlastního výsledku ho bude dřív nebo později unavovat.

Co s kotvou udělat při dalším rozhodnutí

Napište si svoji kotvu jednou větou a nechte si ji po ruce, až budete porovnávat nabídky. Konkrétně: u každé nabídky si odpovězte, co z vaší kotvy dostanete a co obětujete.

Na pohovoru se pak ptejte přesně na to. Člověk s kotvou autonomie ať zjišťuje, kolik věcí projde schvalováním. Člověk s kotvou životního stylu ať se ptá na skutečnou, ne inzerovanou pružnost pracovní doby a na to, kdy se v týmu naposledy pracovalo o víkendu.

A pokud vám z porovnání vyjde, že současná práce vaši kotvu dlouhodobě nepokrývá, je to podklad k rozhovoru s vedoucím dřív než k výpovědi. Změna náplně uvnitř firmy bývá levnější než změna zaměstnavatele.