Živnostník posílá každý měsíc dvě různé částky dvěma různým institucím. Jedna jde zdravotní pojišťovně, druhá okresní správě sociálního zabezpečení. Ani jedna z nich není daň, i když se oběma říká zálohy stejně jako platbám finančnímu úřadu. Termíny mají obě platby jiné a od července 2026 se u té sociální změnila i minimální výše.
Kam peníze posíláte a do kdy musí dorazit
Záloha na zdravotní pojištění patří vaší zdravotní pojišťovně. Splatná je od prvního dne měsíce, na který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Zálohu za srpen tedy musíte odeslat nejpozději 8. září.
Záloha na důchodové pojištění, tedy to, čemu se běžně říká sociální, patří okresní správě sociálního zabezpečení. Tam je lhůta kratší. Podle ČSSZ je záloha za kalendářní měsíc splatná od prvního do posledního dne měsíce, na který se platí. Za srpen tedy do 31. srpna.
Osm dnů rozdílu vypadá jako detail. V praxi jde o nejčastější důvod, proč lidem u OSSZ naskakuje penále, zatímco u pojišťovny mají čisto. Kdo obě platby posílá naráz osmého v měsíci, platí zdravotní včas a sociální pozdě. Zaměstnanec tohle neřeší, odvody i zálohu na daň za něj počítá mzdová účtárna a on vidí jen rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. Živnostník si termíny hlídá sám.
Nemocenské pojištění je třetí možná platba, ale dobrovolná. OSVČ ji platí jen tehdy, když se k nemocenskému pojištění sama přihlásí.
Kolik se platí v roce 2026
Minimální zálohy se odvozují od průměrné mzdy, která pro rok 2026 činí 48 967 Kč.
| Situace | Zdravotní pojištění | Důchodové pojištění |
|---|---|---|
| Hlavní činnost, leden až červen 2026 | 3 306 Kč | 5 720 Kč |
| Hlavní činnost, od července 2026 | 3 306 Kč | 5 005 Kč |
| Hlavní činnost zahájená v roce 2026 | 3 306 Kč | 3 575 Kč |
| Vedlejší činnost | minimum se neuplatní | 1 574 Kč |
Minimální záloha na zdravotní pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu 24 483,50 Kč a platí ji i ten, kdo v roce 2026 teprve začíná. Sníženou zálohu 3 575 Kč u důchodového pojištění může použít OSVČ, která v roce 2026 zahájila samostatnou výdělečnou činnost a v předchozích 20 letech ji nevykonávala.
Jedna výjimka jde ještě dál. Kdo zahájil nebo znovu zahájil činnost po 31. prosinci 2024 a předchozích pět kalendářních let nepodnikal, má podle ČSSZ v prvních dvou kalendářních letech předepsanou zálohu na důchodové pojištění ve výši nula korun. Neplatí to pro paušální režim a netýká se to samotného pojistného: to se pak doplácí podle přehledu. Kdo živnost teprve zakládá, najde postup registrace u obou institucí v návodu, jak začít podnikat a přejít na volnou nohu.
Proč sociální záloha od července klesla
Minimální měsíční vyměřovací základ pro hlavní činnost měl v roce 2026 dosáhnout 40 % průměrné mzdy, tedy 19 587 Kč. Od července se vrátil na 35 %, tedy 17 139 Kč. Sazba pojistného 29,2 % zůstala stejná, takže minimální záloha klesla z 5 720 Kč na 5 005 Kč. Rozdíl je 715 Kč měsíčně.
Změna dopadla i na paušální daň. Finanční správa uvádí, že měsíční paušální záloha v prvním pásmu se od července snížila o 822 Kč, z 9 984 Kč na 9 162 Kč, a v nové výši byla poprvé splatná 20. července 2026. Protože novela snížila i zálohy zaplacené za první pololetí, vzniká poplatníkům v prvním pásmu přeplatek 4 932 Kč. Ten se dá započíst proti některé z dalších měsíčních záloh, v takovém případě stačí uhradit 4 230 Kč místo plné částky. Kdo přeplatek do konce roku nevyčerpá, může na konci zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení.
Jak se záloha počítá z vašeho zisku
Minimum platí jen ten, komu z výpočtu vyjde méně. Zaběhnutý živnostník obvykle platí víc a částka se odvíjí od daňového základu, tedy od rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ne od obratu.
U zdravotního pojištění je vyměřovacím základem 50 % daňového základu. Ten se vydělí počtem měsíců, ve kterých činnost trvala, a z výsledku se počítá 13,5 %.
U důchodového pojištění se pracuje s 55 % daňového základu a sazba je 29,2 %. Výsledek se v obou případech zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Příklad: grafička podniká na hlavní činnost celý rok a za rok 2025 vykázala daňový základ 480 000 Kč, tedy 40 000 Kč měsíčně. Pro zdravotní pojištění je vyměřovacím základem polovina, 20 000 Kč, a záloha z ní vychází na 2 700 Kč. To je pod minimem, takže platí 3 306 Kč. Pro důchodové pojištění je základem 22 000 Kč a záloha vychází na 6 424 Kč, což je nad minimem, takže platí přesně tuhle částku. Dohromady jí každý měsíc odejde 9 730 Kč. Na tom příkladu je vidět něco, co lidi překvapuje. Obě pojistná se počítají z jiného podílu zisku a jinou sazbou. Výsledné částky se proto ani zdaleka nerovnají a sociální bývá u vyšších zisků citelně dražší.
Zálohy na pojistné nejsou zálohy na daň
Pojistné odchází každý měsíc bez ohledu na to, kolik jste vydělali. Zálohy na daň z příjmů většina drobných živnostníků neplatí vůbec.
Rozhoduje poslední známá daňová povinnost, tedy daň z posledního daňového přiznání. Podle Finanční správy pak platí:
- poslední známá daňová povinnost do 30 000 Kč: zálohy na daň se neplatí,
- nad 30 000 Kč a do 150 000 Kč: dvě zálohy ročně po 40 %, do 15. června a do 15. prosince,
- nad 150 000 Kč: čtyři zálohy po 25 %, v roce 2026 do 16. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.
Rozhoduje tedy vypočtená daň, ne výše zisku. Grafička z předchozího příkladu se do první skupiny nevejde: i po základní slevě na poplatníka jí daň vyjde nad 30 000 Kč, takže bude platit dvě pololetní zálohy. Živnostník s podstatně nižším ziskem daň doplatí jednou ročně s přiznáním a víc neřeší.
Pojistné ale odchází dál každý měsíc, i v lednu, kdy nemá jedinou zakázku. U zaměstnance se pojistné i záloha na daň strhávají z hrubé mzdy průběžně, jak přesně, ukazuje postup pro výpočet čisté mzdy z hrubé.
Zvláštní případ je paušální daň. Tam posíláte jednu platbu Finanční správě do 20. dne měsíce a ta v sobě obsahuje daň z příjmů i obě pojistná. Samostatné zálohy pojišťovně a OSSZ v paušálním režimu neplatíte.
Kdy se výše zálohy mění
Zálohu si nenastavujete podle toho, jak se vám zrovna daří. Mění se jednou za rok, a to podle přehledu o příjmech a výdajích za rok předchozí.
Zdravotní pojišťovna a ČSSZ mají ovšem jiné pravidlo pro to, odkdy nová částka platí. VZP uvádí, že nově vypočtená záloha se poprvé platí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být přehled podán. ČSSZ naopak uvádí, že nově stanovená záloha platí až od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán.
Ten jeden měsíc posunu bývá zdrojem drobných nedoplatků. Kdo podá oba přehledy v květnu a hned od května zvedne obě platby, u ČSSZ zaplatí o měsíc dřív, než musí. Kdo naopak obě zvedne až od června, dluží pojišťovně jednu zálohu.
Termíny pro přehledy za rok 2025 byly odstupňované podle daňového přiznání: 4. května 2026 při přiznání podaném v běžné tříměsíční lhůtě, 4. června 2026 při elektronickém přiznání podaném po 1. dubnu a 3. srpna 2026, pokud přiznání podal daňový poradce až po 1. dubnu. Zdravotní pojišťovně podávali přehled do 8. dubna 2026 ještě ti, kdo daňové přiznání podávat nemuseli.
Nedoplatek pojistného, který z přehledu vyjde, je splatný do osmi dnů od podání přehledu. Zdravotní pojišťovně přehled odevzdáte nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jste měli podat daňové přiznání.
Vedlejší činnost: kdy se platí míň a kdy nic
Za vedlejší se činnost považuje tehdy, když k ní máte zaměstnání, pobíráte důchod nebo rodičovský příspěvek, pečujete o závislou osobu nebo studujete do 26 let. Odvody jsou pak podstatně mírnější.
U důchodového pojištění rozhoduje takzvaná rozhodná částka. Pro rok 2026 činí 117 521 Kč daňového základu. Kdo jí za rok nedosáhne, důchodové pojištění z vedlejší činnosti platit nemusí a zálohy mu nevznikají. Kdo ji překročí, začne platit, nejméně 1 574 Kč měsíčně.
U zdravotního pojištění se při vedlejší činnosti minimální vyměřovací základ neuplatní, protože minimum už za vás pokrývá zaměstnavatel nebo stát. Záloha se počítá ze skutečného daňového základu, takže při malém přivýdělku vychází nízko.
Vedlejší činnost je ale nutné doložit. Když to neuděláte, posoudí se činnost jako hlavní se všemi odvody, které k tomu patří. Jak přesně to dopadne ve vaší situaci, potvrdí vaše zdravotní pojišťovna a příslušná OSSZ.
Na co si dát pozor
Nejčastější chyba nebývá ve výpočtu, ale v termínu. Sociální záloha musí být na účtu OSSZ do konce měsíce, na který se platí. Trvalý příkaz nastavený na 25. den v měsíci je bezpečnější než na osmý.
Druhá věc: zálohy nejsou konečné pojistné.
Jsou to opravdu jen zálohy a roční přehled je dorovná. Kdo celý rok platí minimum a přitom vydělá slušně, dostane na jaře dva nedoplatky naráz, u pojišťovny i u OSSZ. Bezpečnější je odkládat si každý měsíc rezervu stranou, než v květnu doufat, že peníze budou.
Zálohu si taky nemůžete snížit sami jen proto, že vám klesly příjmy. O snížení lze požádat, rozhoduje o něm ale příslušná OSSZ, u zdravotního pojištění vaše pojišťovna.
A poslední drobnost, která dělá zbytečné potíže. Zdravotní pojišťovna a OSSZ mají každá vlastní číslo účtu a vlastní variabilní symbol. Platba s chybným symbolem se páruje ručně a do té doby vypadá jako nezaplacená.
Shrnutí
Hlavní činnost znamená v roce 2026 minimálně 3 306 Kč měsíčně zdravotní pojišťovně a od července 5 005 Kč okresní správě sociálního zabezpečení, do června to bylo 5 720 Kč. Zdravotní záloha je splatná do 8. dne následujícího měsíce, sociální do konce měsíce, na který se platí.
Kdo vydělává víc, platí podle přehledu. Zdravotní pojištění se počítá jako 13,5 % z poloviny daňového základu, důchodové jako 29,2 % z 55 % daňového základu. Nová výše platí u pojišťovny od měsíce podání přehledu, u ČSSZ až od měsíce následujícího.
Zálohy na daň z příjmů jsou samostatná věc a při poslední známé daňové povinnosti do 30 000 Kč se neplatí vůbec. Částky, limity i termíny se každý rok mění, před nastavením trvalého příkazu si je ověřte přímo u své zdravotní pojišťovny, u ČSSZ a u Finanční správy.
