Tržní hodnota není to, kolik si o sobě myslíte, ani kolik jste bral na poslední pozici. Je to částka, za kterou dokáže někdo jiný sehnat člověka s vaším oborem, praxí a dovednostmi. Poradíme, kde brát data o mzdách, jak je porovnat s vaším profilem a jak z širokého rozpětí udělat jedno číslo, se kterým můžete jít k pohovoru nebo do vyjednávání.

Kde vzít data o platech

Nejrychlejší a nejpřístupnější zdroj jsou pracovní inzeráty. Velké portály dnes u řady nabídek uvádějí platové rozpětí přímo v inzerátu, a i tam, kde chybí, se dá orientovat podle toho, jaké požadavky za jakou pozici firmy hledají. Projděte si dvacet až třicet aktuálních inzerátů na pozice, které odpovídají té vaší, a zapisujte si dolní i horní hranici.

Druhý typ zdroje jsou platové průzkumy a žebříčky. Personální agentury a mzdové poradenské firmy vydávají každý rok mzdové přehledy podle oborů a regionů. Bývají volně ke stažení a najdete v nich rozpětí pro juniorní, střední a seniorní úroveň dané pozice. Berte je jako vodítko, ne jako přesnou tabulku, protože často míří spíš na větší města a firmy.

Pro státní a rozpočtovou sféru platí jiná logika. Tam se mzdy řídí platovými tabulkami a tarifní třídou, ne dohodou. Pokud míříte do veřejné správy, školství nebo zdravotnictví, hledejte přímo tarifní zařazení dané pozice.

Existují i oficiální statistické zdroje. Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) provozovaný pod Ministerstvem práce a sociálních věcí zveřejňuje data o mzdách v soukromé sféře a platech ve státní sféře, členěná podle profesí, krajů a odpracovaných let. Jsou to průměry a mediány za celou zemi, takže vám neřeknou vaše číslo napřímo, ale ukážou pásmo, ve kterém se profese pohybuje. Aktuální hodnoty najdete na ispv.cz.

A pak je tu zdroj, který statistika nenahradí: lidé. Zeptejte se známých ve stejném oboru, bývalých kolegů nebo recruiterů, se kterými jste v kontaktu. Recruiter, který obsazuje pozice jako je ta vaše, má většinou velmi přesnou představu, za kolik se dnes lidé skutečně nabírají. Nemusíte se ptát na konkrétní výplatu, stačí otázka na rozpětí: „za kolik se teď nabírá účetní s pěti lety praxe v Brně?“

Jak porovnat svůj profil

Čísla z inzerátů a průzkumů platí pro nějakou obecnou pozici. Vy potřebujete zjistit, kam do toho rozpětí patříte vy. Rozhoduje o tom pět věcí.

Obor a konkrétní specializace. Účetní není jen účetní. Rozdíl mezi člověkem, který zpracovává faktury, a účetní, která zvládne uzávěrku a daně, může být v mzdě velký, i když mají obě stejný název pozice.

Region. Praha a velká krajská města táhnou mzdy nahoru, menší okresy je drží níž. Data z celostátního průzkumu proto přepočítejte na svůj region. Pokud pracujete na dálku pro firmu z Prahy, patříte spíš do pražského pásma než do toho místního.

Roky praxe a to, co za nimi je. Samotný počet odpracovaných let nestačí. Deset let na stejné rutinní práci váží míň než pět let, během kterých jste se posunul přes několik úrovní. Dívejte se na to, co konkrétně umíte navíc oproti juniorovi.

Dovednosti, které se dají doložit. Jazyk, kterým reálně jednáte s klientem, certifikace, znalost konkrétního softwaru nebo zkušenost s procesem, který ve firmě nikdo jiný nezná. Tohle posouvá směrem k horní hranici.

Zodpovědnost. Vedete lidi? Rozhodujete o rozpočtu? Nesete odpovědnost za výsledek, nebo plníte zadání? Čím výš tady jste, tím výš můžete mířit i s platem.

Projděte těchto pět bodů a u každého si upřímně řekněte, jestli jste pod průměrem oboru, na něm, nebo nad ním. Nemusí to vyjít stejně u všech. Někdo má hodně praxe, ale v menším regionu. Někdo má krátkou praxi, zato vzácnou dovednost.

Z rozptylu na jedno číslo

Když si dáte data dohromady, vyjde vám rozpětí. Řekněme, že inzeráty a průzkum pro vaši pozici a region ukazují dolní hranici, běžný střed a horní hranici pro seniornější lidi. Vaším úkolem je do toho pásma umístit sebe.

Postup, který funguje: vezměte medián pro svou pozici a region jako výchozí bod. Medián je prostřední hodnota, tedy částka, pod kterou a nad kterou je zhruba stejně lidí. Je poctivější než průměr, protože ho netáhnou nahoru výjimečně vysoké platy. Od tohoto středu se pak posouvejte podle svého profilu. Máte nadprůměrnou praxi, vzácnou dovednost nebo vedete tým? Jděte nad medián. Jste spíš na začátku nebo v menším regionu? Počítejte se spodní polovinou pásma.

Výsledkem by neměla být jedna přesná částka, ale úzké rozpětí. Určete si tři hodnoty. Spodní je vaše minimum, pod které nemá smysl jít. Střední je cílová částka, kterou považujete za férovou. Horní je číslo, které řeknete jako první, protože při vyjednávání se obvykle jde dolů, ne nahoru. Rozdíl mezi spodní a horní hranicí bývá rozumný v řádu jednotek procent až nižších desítek procent, ne dvojnásobek.

Ukažme si to na profilu bez konkrétních částek. Řekněme, že projektová manažerka zjistí z inzerátů a mzdového přehledu, že pozice v jejím kraji jde od nástupní úrovně přes běžný střed až po horní hranici pro lidi, kteří vedou větší tým. Sama má šest let praxe, vede čtyři lidi a mluví plynně anglicky s klienty. To ji řadí nad medián, ale ne až na úplný vrchol, protože největší projekty zatím nevedla. Její cílová částka proto sedí do horní třetiny pásma, minimum si stanoví někde kolem středu a horní číslo, které řekne jako první, míří k horní hranici. Jakmile takhle rozpětí popíšete slovy, snadno k němu doplníte i konkrétní částky ze svých zdrojů.

Zapište si i důvody, proč do daného pásma patříte. U pohovoru totiž nestačí říct číslo, musíte umět vysvětlit, na čem stojí. „Tohle rozpětí vychází z toho, že mám sedm let praxe, vedu tři lidi a v posledních dvou letech jsem řešil přechod na nový systém“ zní úplně jinak než holá částka bez opory. Jak si číslo obhájit a jak s ním pracovat u stolu, jsme rozebrali v článku Vyjednávání o platu: jak si říct o víc a uspět.

Na co si dát pozor

Data zastarávají rychleji, než čekáte. Mzdový průzkum z loňska už nemusí sedět, pokud se v oboru zvedly nástupní platy. Dívejte se na datum vydání a přednost dejte aktuálním inzerátům před staršími tabulkami.

Jeden zdroj nestačí. Když si tržní hodnotu postavíte jen na pár inzerátech, snadno narazíte na krajní hodnoty. Zkřížíte-li inzeráty, průzkum a dotaz na recruitera, dostanete spolehlivější obrázek. Když se zdroje výrazně rozcházejí, hledejte proč, obvykle je za tím jiná seniorita nebo jiný region.

Pozor na srovnávání hrubé a čisté mzdy. Inzeráty a mzdové přehledy uvádějí skoro vždy hrubou mzdu. Pokud si počítáte, co reálně dostanete, nemíchejte to s čistou částkou z výplaty, jinak vám celý propočet uteče.

A nezapomeňte na to, co plat doplňuje. Někde je nižší základ, ale k tomu bonusy, třináctý plat, stravenky, dny dovolené navíc nebo možnost práce z domova. Dvě nabídky se stejným základem mohou být ve výsledku hodně nerovné. Při porovnávání počítejte celý balíček, ne jen jednu položku.

Nakonec platí, že tržní hodnota je vyjednávací východisko, ne jistota. Že se pozice někde nabízí za horní hranici, neznamená, že vám ji tam automaticky dají. Ukazuje jen, že takové číslo je na trhu reálné a máte právo o něm mluvit.

Shrnutí

Tržní hodnotu si zjistíte ve třech krocích. Nejdřív posbírejte data ze čtyř zdrojů: aktuálních inzerátů, mzdových průzkumů, statistik ISPV a dotazu na kolegy nebo recruitery. Potom do zjištěného pásma umístěte svůj profil podle oboru, regionu, praxe, dovedností a zodpovědnosti. Nakonec si určete tři čísla, minimum, cílovou částku a horní hranici, kterou řeknete jako první.

Než někam pošlete svoje číslo, ověřte si dvě věci: jestli srovnáváte hrubé s hrubým a jestli data nejsou stará. A připravte si k číslu důvody. Kdo umí vysvětlit, na čem jeho požadavek stojí, má u vyjednávání navrch bez ohledu na to, jak vysoko míří.