V pracovní smlouvě máte napsanou hrubou mzdu, na účet vám ale přijde míň. Rozdíl tvoří odvody na pojištění a záloha na daň z příjmu, které za vás strhává a odvádí zaměstnavatel. Ukážeme, jak si čistou mzdu spočítáte sami krok za krokem, na co si dát pozor u slev na dani a proč se výsledek dvou lidí se stejnou hrubou mzdou může lišit.

Co je hrubá a co čistá mzda

Hrubá mzda je částka před srážkami. Právě z ní se počítá všechno ostatní. Je to číslo, které vidíte v pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru.

Čistá mzda je to, co vám nakonec dorazí na účet. Vznikne tak, že z hrubé mzdy odečtete pojistné placené zaměstnancem a zálohu na daň z příjmu.

Postup má logické pořadí. Nejdřív spočítáte pojistné, pak zálohu na daň, od té odečtete slevy a nakonec všechny srážky odečtete od hrubé mzdy. Půjdeme přesně v tomto sledu.

Jedna věc dopředu. Tenhle článek vysvětluje ruční postup, abyste rozuměli tomu, odkud se každé číslo bere. Když potřebujete jen rychlý výsledek, použijte mzdovou kalkulačku. Ta vám čistou mzdu spočítá po zadání hrubé mzdy a pár údajů sama.

Krok 1: Pojistné placené zaměstnancem

Ze mzdy se odvádí sociální a zdravotní pojištění. Část platí zaměstnavatel navíc nad rámec vaší hrubé mzdy, část se strhává přímo vám. Vás zajímá jen ta vaše.

Zaměstnanec platí:

  • sociální pojištění, které se počítá procentem z hrubé mzdy,
  • zdravotní pojištění, opět procentem z hrubé mzdy.

Sazba sociálního pojištění za zaměstnance je 7,1 procenta z hrubé mzdy. Zdravotní pojištění dělá 4,5 procenta z hrubé mzdy. Dohromady tak na pojistném odvedete zhruba 11,6 procenta hrubé mzdy.

Tyto sazby se čas od času mění. Aktuální hodnoty si ověřte na webu České správy sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovny, nebo se zeptejte mzdové účetní ve firmě.

Obě částky se běžně zaokrouhlují na celé koruny nahoru. U jedné výplaty jde o pár korun, na výsledku se to prakticky neprojeví, ale vysvětluje to, proč vám ruční propočet nemusí sednout na haléř přesně.

Krok 2: Záloha na daň z příjmu

Daň z příjmu se dnes počítá přímo z hrubé mzdy. Základem pro výpočet je hrubá mzda zaokrouhlená na stovky nahoru.

Sazba zálohy na daň je 15 procent. U velmi vysokých příjmů se část nad zákonnou hranicí daní vyšší sazbou 23 procent, to se ale týká nadprůměrných platů. Pro běžnou mzdu počítejte s 15 procenty.

Příklad mezivýpočtu. Z hrubé mzdy 40 000 Kč vyjde záloha na daň před slevami 6 000 Kč (15 procent ze 40 000). Tohle ještě není konečná daň. Od ní teprve odečtete slevy, kterými má skoro každý zaměstnanec nárok částku snížit.

Aby zaměstnavatel slevy uplatnil rovnou v měsíční výplatě, musíte mít u něj podepsané prohlášení poplatníka (dřív se mu říkalo růžový papír). Bez podepsaného prohlášení se sráží plná daň bez slev a přeplatek řešíte až v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání.

Krok 3: Slevy na dani

Slevy snižují vypočtenou daň, ne hrubou mzdu. Odečítají se až od zálohy z předchozího kroku.

Základní slevu na poplatníka může uplatnit každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením. Její měsíční výše je 2 570 Kč. O tuto částku se snižuje záloha na daň.

Pokud po odečtení slevy vyjde daň v mínusu, na nulu se prostě zaokrouhlí a vy za daný měsíc neodvedete nic. U nižších mezd se to stává běžně. Znamená to, že člověk s hrubou mzdou kolem 20 000 Kč často žádnou zálohu na daň neplatí, protože ji sleva na poplatníka celou pokryje.

Kdo vyživuje děti, může uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě. To se stupňuje podle pořadí dítěte, na druhé a třetí dítě je vyšší než na první. Zvýhodnění na dítě má jednu zvláštnost. Když je vyšší než vypočtená daň, rozdíl vám stát doplatí formou takzvaného daňového bonusu. Čistá mzda pak může být vyšší než hrubá mzda mínus pojistné.

Existují i další slevy, například na manžela nebo manželku s nízkým příjmem či na invaliditu. Ty se ale většinou neuplatňují měsíčně, řeší se jednou ročně. Aktuální výše slevy na poplatníka i zvýhodnění na děti si ověřte na webu Finanční správy, protože se v posledních letech měnily.

Příklad výpočtu krok za krokem

Vezmeme konkrétní čísla. Pan Novák má hrubou mzdu 40 000 Kč, u zaměstnavatele podepsané prohlášení a zatím žádné děti.

Nejdřív pojistné:

  • sociální pojištění: 7,1 procenta ze 40 000 = 2 840 Kč,
  • zdravotní pojištění: 4,5 procenta ze 40 000 = 1 800 Kč.

Pak záloha na daň. Patnáct procent ze 40 000 dělá 6 000 Kč. Od toho odečteme základní slevu na poplatníka 2 570 Kč. Zůstává daň 3 430 Kč.

Teď stačí od hrubé mzdy odečíst všechny tři srážky:

40 000 − 2 840 − 1 800 − 3 430 = 31 930 Kč.

Panu Novákovi tedy přijde na účet zhruba 31 930 Kč.

Teď stejný člověk, ale s jedním dítětem. Pojistné i záloha zůstávají stejné. Změní se jen daň, protože pan Novák uplatní i zvýhodnění na první dítě. Řekněme, že měsíční zvýhodnění na první dítě činí 1 267 Kč (aktuální hodnotu si ověřte).

Daň po slevách: 3 430 − 1 267 = 2 163 Kč. Čistá mzda: 40 000 − 2 840 − 1 800 − 2 163 = 33 197 Kč.

Vidíte, že jedno dítě posunulo čistou mzdu zhruba o 1 267 Kč nahoru, tedy přesně o výši uplatněného zvýhodnění. To je celá logika slev. Snižují daň korunu za korunu.

Proč se výsledek u dvou lidí liší

Dva kolegové se stejnou hrubou mzdou můžou dostat na účet jinou částku. Rozdíl dělají hlavně slevy a další srážky, o kterých z hrubé mzdy nic nepoznáte.

Nejčastější důvody:

  • jeden má podepsané prohlášení a uplatňuje slevu na poplatníka, druhý ne,
  • jeden vyživuje děti a uplatňuje daňové zvýhodnění,
  • někomu se ze mzdy strhává spoření na penzi, exekuce nebo srážka insolvenčního správce,
  • někdo má sjednané benefity nebo příspěvky, které mění základ.

Do čisté mzdy se totiž můžou promítnout i věci mimo daně a pojistné. Typicky exekuční srážky nebo příspěvek zaměstnance na stravenky. Když vám propočet nesedí na výplatní pásce, hledejte právě tyhle položky.

Na co si dát pozor

Ruční výpočet je hlavně na to, abyste rozuměli, kam peníze mizí. Přesnou částku na haléř z něj nečekejte. Zaokrouhlování v jednotlivých krocích a další srážky výsledek posouvají o pár korun i víc.

Sazby a částky se mění častěji, než by člověk čekal. Sociální pojištění zaměstnanců se upravovalo, výše slev na dani se v posledních letech měnila taky. Než na propočet spolehnete třeba při plánování rodinného rozpočtu, ověřte si aktuální čísla na webu Finanční správy a České správy sociálního zabezpečení, nebo se zeptejte mzdové účetní.

Pozor na prohlášení poplatníka. Bez podpisu se slevy v měsíční výplatě neuplatní a čistá mzda vyjde nižší, než by musela. Uplatnit ho můžete jen u jednoho zaměstnavatele. Když máte dvě zaměstnání zároveň, u druhého se slevy během roku neberou a řeší se až po jeho konci.

Dohody mají vlastní pravidla. U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se pojistné a daň počítají jinak podle výše výdělku, tenhle postup na ně přesně nesedí. Popsaný výpočet platí pro běžný pracovní poměr.

Shrnutí

Čistou mzdu spočítáte ve třech krocích. Z hrubé mzdy odečtete pojistné placené zaměstnancem (sociální 7,1 procenta a zdravotní 4,5 procenta), pak spočítáte zálohu na daň 15 procent z hrubé mzdy, od ní odečtete slevy na dani a nakonec všechny srážky odečtete od hrubé mzdy.

Nejvíc s výsledkem hýbou slevy. Základní sleva na poplatníka snižuje daň každému s podepsaným prohlášením, zvýhodnění na děti pak dokáže čistou mzdu ještě zvednout, u nižších příjmů dokonce nad rozdíl hrubé mzdy a pojistného.

Když potřebujete jen rychlý výsledek bez počítání, zadejte hrubou mzdu a údaje o slevách do mzdové kalkulačky. Ruční postup z tohoto článku vám pomůže hlavně v tom, abyste věděli, jestli vám kalkulačka i výplatní páska sedí, a odkud se každé číslo bere.