Kolik peněz dostanete po ztrátě zaměstnání, nezávisí na tom, kolik jste si mysleli, že si zasloužíte, ale na přesném vzorci: z čeho vám v posledním zaměstnání plynul výdělek, kolik měsíců podpora poběží a jestli jste dali výpověď sami, nebo vás propustili.

Vysvětlíme, jak se podpora v nezaměstnanosti počítá krok za krokem, z čeho vychází a na čem si můžete propočet ověřit sami.

Z čeho se podpora počítá

Základem výpočtu je průměrný čistý měsíční výdělek z takzvaného rozhodného období – posledních dvanácti kalendářních měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Úřad práce sečte váš čistý příjem za toto období a vydělí ho počtem odpracovaných měsíců, čímž získá průměr, ze kterého se dál počítá procentní sazba podpory.

Pokud jste během rozhodného období měli víc zaměstnání nebo kombinovali práci a dohodu, počítá se výdělek ze všech těchto příjmů dohromady, pokud za ně byly odváděny povinné odvody.

Když jste posledních dvanáct měsíců nepracovali vůbec, nebo příjem nelze doložit, podpora se nepočítá procentem z výdělku, ale stanoví se pevnou částkou odvozenou od životního minima. Jde o výrazně nižší částku, než jakou dostane člověk s prokazatelným výdělkem.

Kolik procent výdělku podpora tvoří

Výše podpory se v čase mění – nejde o jednu pevnou sazbu po celou dobu vyplácení. Zákon rozděluje podpůrčí dobu (období, po které se podpora vyplácí) na tři fáze s klesající procentní sazbou:

  • první dva měsíce: vyšší procento z průměrného výdělku,
  • další dva měsíce: střední procento,
  • zbytek podpůrčí doby: nejnižší procento.

Přesné aktuální procentní sazby a jejich případné změny najdete na webu Úřadu práce ČR nebo Ministerstva práce a sociálních věcí – v posledních letech se měnily a je vhodné si je ověřit před podáním žádosti.

Výjimka platí, pokud jste zaměstnání ukončili sami výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu. V takovém případě dostáváte po celou dobu jen nejnižší sazbu, tedy tu, která by jinak platila až v poslední fázi. Vážným důvodem bývá typicky zdravotní stav, péče o dítě nebo přestěhování za partnerem – konkrétní posouzení dělá úřad práce individuálně podle doložených okolností.

Jak dlouho podpora běží

Délka podpůrčí doby závisí na věku, který jste dosáhli ke dni podání žádosti:

  • mladší uchazeči mají nárok na kratší podpůrčí dobu,
  • uchazeči ve středním věku na střední,
  • starší uchazeči (obvykle nad 55 let) na nejdelší.

Přesné hranice věkových pásem a jim odpovídající počet měsíců se řídí zákonem o zaměstnanosti a stojí za to je ověřit přímo na uradprace.cz, protože se v minulosti upravovaly.

Pokud během podpůrčí doby najdete práci a znovu ji ztratíte v krátké době, může se do nové podpůrčí doby počítat i zbytek nevyčerpané předchozí dávky – systém v tomto ohledu není úplně jednoduchý a vyplatí se to konzultovat přímo na úřadu práce.

Příklad výpočtu

Aby byl postup jasný, ukažme si ho na zjednodušeném příkladu bez konkrétních aktuálních sazeb (ty si ověřte na uradprace.cz):

Petr pracoval poslední tři roky jako skladník s čistým měsíčním výdělkem kolem 28 000 Kč. Po skončení pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnavatele (organizační důvody, ne z jeho vůle) se zaevidoval na úřadu práce.

Úřad spočítá průměrný čistý výdělek z posledních dvanácti měsíců – v Petrově případě jde právě o oněch 28 000 Kč, protože měl po celou dobu stejný příjem. Podpora se pak v prvních dvou měsících vypočítá jako vyšší procento z této částky, v dalších dvou měsících jako střední procento a zbylou dobu jako nejnižší procento. Petr tak dostává v prvních měsících vyšší částku, která se postupně snižuje.

Kdyby Petr dal výpověď sám bez vážného důvodu, dostával by po celou dobu jen tu nejnižší sazbu z výdělku – bez počátečního vyššího období.

Druhý příklad ukazuje rozdíl u vyššího příjmu. Markéta pracovala jako projektová manažerka s čistým výdělkem kolem 55 000 Kč měsíčně a firma s ní ukončila poměr pro nadbytečnost. I když jí procentní výpočet vyjde na vyšší částku než Petrovi, dostane jen do výše zákonem stanoveného stropu – u vyšších platů se tak procentní sazba a reálně vyplacená částka mohou lišit citelněji než u průměrných výdělků.

Co když najdete práci na částečný úvazek nebo brigádu

Nástup na dohodu o provedení práce nebo na částečný úvazek během evidence nemusí automaticky znamenat konec podpory, ale má na ni vliv. Pokud měsíční výdělek nepřekročí zákonem stanovenou hranici (polovinu minimální mzdy), můžete zůstat v evidenci a podporu dál pobírat. Nad touto hranicí vás úřad z evidence vyřadí a nárok na podporu na dobu trvání takové práce zaniká.

Každou takovou výdělečnou činnost musíte úřadu práce nahlásit předem, ne až dodatečně. Zatajení přivýdělku bere úřad jako porušení podmínek evidence a řeší ho vyřazením, v horším případě i požadavkem na vrácení už vyplacené podpory.

Podpora při rekvalifikaci se počítá jinak

Pokud během evidence absolvujete rekvalifikaci zajištěnou úřadem práce, po dobu jejího trvání nedostáváte běžnou podporu v nezaměstnanosti, ale takzvanou podporu při rekvalifikaci. Ta se počítá jinou, zpravidla vyšší sazbou z průměrného výdělku než klesající sazby popsané výše, a vyplácí se po celou dobu kurzu bez ohledu na to, kolik měsíců podpůrčí doby jste už vyčerpali.

Přesné podmínky a aktuální sazbu podpory při rekvalifikaci si ověřte přímo u referenta, který s vámi rekvalifikaci sjednává.

Kde a jak o podporu požádat

O podporu žádáte na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR podle místa trvalého bydliště, a to zpravidla osobně. Vezměte si s sebou doklad totožnosti, zápočtový list od posledního zaměstnavatele a doklad o studiu, pokud jste v posledních letech studovali a chcete to zohlednit.

Vyplatí se zaevidovat co nejdřív po skončení zaměstnání. Datum evidence ovlivňuje, od kdy vám podpora začíná běžet, a odkládání evidence znamená jen ztrátu peněz, na které máte nárok.

Během evidence musíte být úřadu práce k dispozici a spolupracovat na hledání zaměstnání – účastnit se nabízených pohovorů a plnit dohodnuté kroky individuálního akčního plánu. Nesplnění povinností může vést k vyřazení z evidence a ztrátě nároku na podporu.

Na co si dát pozor

Maximální možná výše podpory je zastropovaná násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství a každý rok se mění. I když vám vyjde procentní výpočet na vyšší částku, dostanete jen do výše tohoto stropu. Aktuální hodnotu najdete na webu MPSV nebo přímo u referenta na úřadu práce.

Pokud jste v rozhodném období měli nízký nebo nepravidelný příjem (například jste byli na OSVČ vedlejší činnosti nebo jste dlouho nepracovali), může vám vyjít podpora podstatně nižší, než byste čekali. V takovém případě má smysl si výpočet předem probrat přímo s referentem, než na podpoře stavíte finanční plán na několik měsíců dopředu.

Shrnutí

Výše podpory v nezaměstnanosti vychází z průměrného čistého výdělku za posledních dvanáct měsíců a v čase klesá – nejvyšší je hned na začátku, pak postupně klesá. Kdo dal výpověď sám bez vážného důvodu, dostává po celou dobu jen nejnižší sazbu.

Než na úřad práce půjdete, připravte si:

  • zápočtový list od posledního zaměstnavatele,
  • doklad totožnosti,
  • přehled o tom, jak a proč zaměstnání skončilo – ovlivňuje to výši podpory.

Přesné aktuální procentní sazby, věkové hranice podpůrčí doby a maximální strop podpory vždy ověřte na uradprace.cz nebo přímo na kontaktním pracovišti úřadu práce, protože se čas od času mění.