Pozice, na kterou by se hodili právě vy, možná nikdy nevyjde jako inzerát. Firma ji obsadí přes doporučení kolegy, přes agenturu nebo osloví někoho, koho si sama vytipovala. Tomuhle segmentu volných míst se říká skrytý trh práce.

Kdo spoléhá jen na pracovní portály, o tuhle část trhu automaticky přichází. Tenhle text vysvětluje, proč firmy inzerci obcházejí a jak se k takovým pozicím reálně dostat.

Proč firmy pozici vůbec neinzerují

Inzerát stojí čas i peníze. Personalista musí sepsat text, zveřejnit ho, projít desítky až stovky přihlášek a vytřídit ty nevhodné. U některých pozic se firmě vyplatí tuhle práci obejít.

Nejčastější důvod je rychlost. Když potřebuje firma pozici obsadit rychle, osloví přímo někoho, koho zná nebo kdo jí byl doporučen. Ušetří tím celé kolo inzerce i první selekce životopisů.

Dalším důvodem je důvěryhodnost kandidáta. Doporučení od zaměstnance funguje jako neformální reference. Firma ví, že daný člověk už prošel jedním sítem, aniž by musela sama ověřovat desítky neznámých uchazečů.

U seniorních nebo úzce specializovaných pozic hraje roli i diskrétnost. Firma nechce avizovat, že se chystá rozšiřovat tým nebo nahrazovat konkrétního člověka, dokud nemá jasno. Oslovení konkrétních lidí je v takovém případě tišší cesta.

Networking neznamená rozdávat vizitky na akcích

Slovo networking budí u řady lidí nechuť, protože si pod ním představí nucené rozdávání vizitek na akcích, kam nikdo nechodí rád. Ve skutečnosti jde spíš o udržování kontaktu s lidmi, se kterými jste už někdy pracovali nebo studovali.

Nejúčinnější síť tvoří bývalí kolegové, spolužáci, lidé z předchozích brigád nebo stáží a kontakty z oborových skupin na sociálních sítích. Tihle lidé vás znají, vědí, jak pracujete, a mohou vás doporučit, aniž byste je museli přesvědčovat od nuly.

Stačí jim napsat přímou a konkrétní zprávu: hledáte novou pozici v konkrétní oblasti, popíšete stručně, co umíte, a zeptáte se, jestli o něčem nevědí nebo by vás mohli s někým seznámit. Zpráva typu „ozvi se, kdyby něco bylo“ bez konkrétního zaměření obvykle skončí bez odezvy, protože druhá strana neví, na co konkrétně reagovat.

Informativní schůzka: jak se ptát, ne prosit o práci

Informativní schůzka je krátký rozhovor s někým z oboru nebo firmy, která vás zajímá, kde se neptáte na volné místo, ale na to, jak práce v dané firmě nebo oboru vypadá.

Tenhle přístup funguje lépe, než rovnou žádat o zaměstnání, protože nikoho nezavazuje k rozhodnutí. Lidé ochotněji věnují dvacet minut rozhovoru, než aby cítili tlak posoudit vaši kandidaturu.

Na konci schůzky se často přirozeně otevře prostor zeptat se, jestli firma něco nechystá nebo koho dalšího byste mohli oslovit. I když z jedné schůzky nevzejde nic konkrétního, síť kontaktů, kterou takhle budujete, se dřív nebo později zúročí.

Přímé oslovení firmy bez volné pozice

Pokud máte seznam firem, kde byste chtěli pracovat, napište jim, i když v inzerci nic nemají. Ne masový e-mail na obecnou adresu, ale krátká zpráva konkrétnímu člověku, ideálně vedoucímu týmu nebo personalistovi, kterého dohledáte na LinkedIn.

Zpráva by měla obsahovat, kdo jste, co konkrétně umíte a proč vás zajímá právě tahle firma, ne jen že hledáte cokoliv. Přiložte životopis a nabídněte krátký telefonát nebo schůzku.

Odpověď nepřijde vždy a rychlá reakce taky ne. Firmy si takové zprávy někdy ukládají a vrátí se k nim, až skutečně budou pozici otevírat. Proto se vyplatí oslovit víc firem najednou a s odstupem pár měsíců připomenout se znovu, pokud se nic nezměnilo.

Personální agentury a headhunteři

Agentury a headhunteři mají přehled o pozicích, které se do veřejné inzerce nikdy nedostanou, zejména u seniorních nebo specializovaných rolí. Vyplatí se přihlásit u dvou až tří agentur zaměřených na váš obor, ne u desítek najednou, kde se ztratíte v databázi.

Headhunteři obvykle sami aktivně oslovují lidi, o kterých vědí, že mají relevantní zkušenosti. Aktualizovaný a dohledatelný profil na LinkedIn s jasně popsanou praxí je proto sám o sobě způsob, jak se do jejich hledáčku dostat.

Na co si dát pozor

Skrytý trh práce nefunguje jako záruka rychlého úspěchu. Vyžaduje čas na budování a udržování kontaktů, což se nevyplatí, pokud potřebujete práci doslova do týdne. V takovém případě má smysl kombinovat ho s běžnou inzercí, ne ho nahrazovat.

Přímé oslovování firem bez zjevné návaznosti na jejich potřeby může působit rušivě, pokud zpráva není konkrétní a stručná. Obecné „sháním jakoukoliv práci“ zprávy obvykle skončí bez odpovědi.

Networking neznamená žádat o práci na první schůzce. Lidé cítí rozdíl mezi upřímným zájmem o rozhovor a snahou z nich rychle něco vytáhnout, a druhá varianta spíš odradí.

Shrnutí

Skrytý trh práce tvoří pozice, které firmy obsadí bez veřejné inzerce, přes doporučení, přímé oslovení nebo agentury. Přístup k němu si buduje hlavně udržovaná síť kontaktů, konkrétní zprávy firmám i lidem z oboru a přítomnost tam, kde vás mohou headhunteři najít.

Nejde o rychlou zkratku, ale o doplněk k běžnému hledání přes portály. Kdo obě cesty kombinuje, dostane se k víc příležitostem než ten, kdo spoléhá jen na jednu z nich.